Vše odstartoval svým vystoupením na jednání zastupitelů v tomto týdnu současný místostarosta Pavel Csonka (ČSSD). „Město Louny uprchlíkům nabídlo deset bytů, kde nyní bydlí 31 osob. Do 30. června bylo na ně možné požádat o příspěvek, což ale město neučinilo. Na straně příjmů tak přišlo o tři a půl milionu korun, bývalý starosta Pavel Janda nepostupoval s péčí řádného hospodáře,“ řekl.
Nynější lounská koalice, složená z ANO, ČSSD, SPD a Lounských patriotů, k tomu vydala prohlášení, které toto tvrzení dále rozvíjí. „Bývalý starosta mohl město Louny přihlásit do 30. června do výzvy hejtmana Ústeckého kraje ubytovatelům k čerpání kompenzačních příspěvků, které stanovuje nařízení vlády,“ stojí v něm.
Exstarosta: Byli jsme rychlejší než stát
Podle bývalého starosty Pavla Jandy (Pro Lepší Louny) město zmiňovaný příspěvek na ubytované osoby využít nemohlo. „Týkala se pouze osob, které prošly krajským kontaktním centrem, které jim přiřadilo bydlení. V Lounech takové lidi v městských bytech nemáme,“ sdělil. „Z rozhodnutí rady města jsme měli byty vyčleněné a naplněné dříve, než vláda a kraj přišla se systémem dotací. Všichni uprchlíci ubytovaní v Lounech se obrátili přímo na městské kontaktní centrum či na pracovníky radnice a bylo jim poskytnuto ubytování přímo ve městě,“ dodal s tím, že řada zájemců byla z kapacitních či jiných důvodů odmítnuta a směřována na krajské kontaktní centrum. „V Lounech jsme zvolili funkční model, který umožňoval operativně řešit potřebu ubytování bez zbytečné administrativy a hlavně s vědomím toho, koho do městských bytů pouštíme. Proto nemáme nárok na dotaci. Počítali jsme s tím, že s ubytovanými budou uzavřeny nájemní smlouvy a nejpozději od roku 2023 budou hradit standardní nájemné,“ vysvětlil.
Město Louny požádá Ústecký kraj o výjimku k uzavření smlouvy o zajištění ubytovací kapacity, chtělo by kompenzační příspěvky čerpat. Dosud totiž nedostává za ubytování uprchlíků nic. „Připravujeme oficiální žádost,“ sdělil starosta Milan Rychtařík (ANO). Bude na krajských radních, jak se k ní postaví.
S konfliktem ve východní Evropě souvisel také spor o ukrajinskou vlajku na lounské radnici. Tamní radní byli jedni z prvních, kdo v únoru podpořil napadenou zemi vyvěšením její vlajky. Na radnici ale byly jen tři držáky. Česká vlajka i vlajka Evropské unie zůstaly, dočasně se sundal městský prapor. Krátce po komunálních volbách přišla výměna, ukrajinská vlajka zmizela, vrátil se prapor města. Mnozí to považovali za nešťastné, zvláště v kontextu toho, že šlo o jeden z prvních kroků nového vedení města. „Na tom místě vždy vlála městská vlajka. My jsme ji pouze vrátili. Stále podporujeme Ukrajinu,“ ujistil tehdy novopečený starosta Milan Rychtařík.
