Spolek Žatecký okrašlovací kolektiv pořádá v sobotu 3. června od 12 hodin na náměstí Svobody pietní shromáždění k uctění památky obětí poválečného násilí, kterému byli vystaveni občané německé národnosti. „Společně se sejdeme, abychom vzpomněli na naše vyhnané sousedy, kteří v Žatci a jeho okolí po konci druhé světové války ztratili nejen své domovy, ale mnohdy i své životy. Modlitbu za smíření mezi národy v českém i v německém jazyce povede duchovní správce liběšické farnosti Vilém Marek Štěpán,“ sdělil Martin Kos ze zmíněného spolku.

„Společně se chceme postavit proti uplatňování kolektivní viny, nenávisti a zášti proti těm, kteří mluví jiným jazykem nebo jinak vypadají. Společně se chceme postavit bílým místům v naší historii. Společně chceme nazývat věci a události pravými jmény,“ dodal.

Dva dny před tím, ve čtvrtek 1. června, je v plánu připomínkový pochod událostí z června 1945. Jeho účastníci vyrazí ráno z Postoloprt přes zámek Stekník do Žatce. „Během pochodu proběhne krátký happening na místě bývalých postoloprtských kasáren a na zámku Stekníku,“ uvedl pořadatel akce Petr Zemánek.

Příslušníci Royal Air Force mají v Lounech své lavičky.
OBRAZEM: Příslušníci Royal Air Force z Loun mají v parku své lavičky

Odpoledne pochod dorazí do Žatce, kde se chystá prohlídka místní synagogy – druhé největší v Česku, jež byla poničena při Křišťálové noci na podzim 1938.

Před 78 lety, 3. června 1945, došlo v Žatci na soustředění všech mužů, Němců, ve věku od 13 do 65 let. Kdo se nedostavil, měl být zastřelen. Na náměstí přišlo 4 000 až 5 000 osob, muži pak byli ve skupinách odváděni do Postoloprt. Toto město bylo po skončení druhé světové války vybráno jako shromaždiště Němců ze Žatecka a okolí, a to jak zajatých vojáků wehrmachtu a SS, tak sudetských Němců určených k odsunu. Začátkem června 1945 v místních kasárnách, které dnes už nestojí, shromažďovala československá armáda německé muže. Ženy, děti a staří lidé byli posláni do lágru v bažantnici u města směrem na Levonice.

„Do bažantnice šlo asi 1 700 lidí. Muži šli do kasáren, nevím, kolik přesně, ale bylo jich přes 500,“ uvedl před vyšetřovací komisí v roce 1947 postoloprtský policista Bohuslav Marek. Podle jeho svědectví bylo popraveno všech 500 mužů v kasárnách, nejméně stejný počet lidí byl prý zastřelen v nedaleké levonické bažantnici.

Piazzetta před lounský divadlem. Na některých místech se barva černobílé kompozice odlupuje, náprava by měla přijít během letních prázdnin.
Úprava piazzetty u divadla začala před pěti lety. Do teď v Lounech budí vášně

Při exhumaci v září 1947 bylo odkryto celkem devět hromadných hrobů, ve kterých se podařilo identifikovat 763 zavražděných. Nejvíce mrtvých bylo nalezeno v levonické bažantnici, další lidé byli povražděni u školy, v kasárnách, u trati, na vinici a v pískovně.

Po roce 1948 se o masakru 40 let mlčelo, pozornost se mu začala věnovat až v devadesátých letech. Kolik lidí ve skutečnosti začátkem června 1945 v Postoloprtech a okolí zemřelo, není jasné dodnes. Ve zprávě vyšetřovací komise z roku 1947 je počet obětí odhadován na 2300 osob. Odhady historiků se pohybují mezi dvěma až třemi tisíci.

Události v Postoloprtech jsou i v kontextu divokého odsunu německého obyvatelstva z Československa výjimečné počtem mrtvých. Proč zrovna v tomto severočeském městě byli soustřeďováni Němci z tak širokého okolí a proč tam byli zabíjení, není úplně jasné. Některé zprávy hovoří o tom, že vyčistit oblast od Němců byl z „vyšších míst“ předem daný úkol jednotkám československé armády.