Povodeň má smutné prvenství v počtu ztracených lidských životů v historii přírodních katastrof u nás. „Lidé by dnes varování dostali, ale ani moderní protipovodňové systémy a opatření nezabrání katastrofě podobného rozsahu,“ říká Jan Šrejber, vedoucí oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem. U příležitosti kulatého výročí této tragédie připravil s pomocí kolegů výstavu s názvem Povodeň na Blšance roku 1872, k vidění bude v Podbořanech, Ústí nad Labem nebo Lounech. Jako první se ale objeví v regionálním muzeu v Žatci, vernisáž je ve čtvrtek 21. dubna.

Mgr. Jan Šrejber
52 let, vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem obor geografie a biologie, v Českém hydrometeorologickém ústavu v Ústí nad Labem pracuje 25 let. Mezi jeho koníčky patří fotografie, zajímá se o historické povodně v Česku. Bydlí v Ústí nad Labem.

Povodeň z května roku 1872 patří mezi nejextrémnější hydrometeorologické jevy dosud zaznamenané na území České republiky. Co ji z meteorologického hlediska způsobilo?
Hlavní příčinou povodně byly extrémní přívalové srážky, které zasáhly 25. května území přibližně mezi Prahou, Příbramí, Plzní a Karlovými Vary. Jejich extremita spočívá nejen v jejich množství, ale i mimořádné intenzitě v průběhu několika hodin, a v rozsahu území, které zasáhly.

Víme, kolik vody napršelo? Měřily se v té době srážky?
Systematické měření srážek v druhé polovině 19. století se u nás provádělo pouze v několika stanicích, bohužel žádná z nich neležela v nejvíce zasažené oblasti. Informace o úhrnech tak máme pouze z archivních publikací, kde jsou uvedeny dvě hodnoty změřené toho dne v otevřených nádobách. A to 9 palců, tedy 237 milimetrů za jednu a půl hodinu v Mladoticích na severním Plzeňsku a 11 palců, tedy 289 milimetrů s přestávkami za 12 hodin v Měcholupech na Žatecku.

close Říčka Blšanka u Stránek na Žatecku info Zdroj: Deník/Petr Kinšt zoom_in Říčka Blšanka u Stránek na Žatecku za běžného stavu. Archivní foto

Jsou to rekordní hodnoty?
Co se týče intenzity, jsou to hodnoty opravdu rekordní. Později ve 20. století byly několikrát změřeny podobné intenzity přívalových srážek, ale vždy šlo o lokální případy na mnohem menším území. I průtoky, které byly následně odhadnuty na některých tocích, patřily mezi rekordní. Například na Litávce, Rakovnickém potoce, Střele nebo právě na Blšance.

Jak povodeň na Blšance v roce 1872 probíhala?
V povodí Blšanky začaly intenzivní bouřky někdy kolem třetí hodiny odpoledne a trvaly s přestávkami až do rána. Odtoková situace na srážky takové intenzity reagovala téměř okamžitě. Voda se rychle vylila z koryt a brala vše, co jí stálo v cestě. Mnohá svědectví mluví o nebývalé rychlosti vzestupu hladin v řádu metrů během několika desítek minut. K tomu přispělo určitě i protržení hrází minimálně šesti rybníků v horní části povodí Blšanky.

close info Zdroj: Deník zoom_in Kde způsobila velká voda největší škody?
Velké materiální škody způsobila povodeň v celém povodí, šlo zejména o zničenou zemědělskou půdu, zejména na chmelnicích. Pobořeno nebo zcela zničeno bylo velké množství domů a hospodářských budov. Mezi nejvíce postižené obce patří Holedeč, Libořice, Měcholupy, Kryry nebo Blšany. Povodeň má i smutné prvenství v počtu ztracených lidských životů v historii přírodních katastrof u nás. Přitom přibližně polovina s celkového počtu 240 obětí připadá na obce ležící podél Blšanky. Tragédii umocnilo i to, že do nejvíce postižených vesnic přišla povodeň v nočních hodinách.

Památníky obětem povodně stojí dodnes na řadě míst. Například ve Stebně na Podbořansku, kde se protrhl rybník. Velká voda se přehnala přes bývalý mlýn, zahynulo sedm lidí, kteří se v něm ukryli před deštěm.
Konkrétních svědectví lidské tragédie jsou desítky, často přišli o život celé rodiny. Některé příběhy jsme se pokusili prezentovat v rámci výstavy.

Byla na Blšance zaznamenaná nějaká větší povodeň než ta v roce 1872?
Většina povodí Blšanky leží v oblasti s nejmenšími úhrny srážek v rámci celé České republiky. Přesto není vyloučeno, že se tu v historii vyskytla povodeň podobných rozměrů, ale doklady o tom nemáme. Co víme je, že posledních 150 let se podobná povodeň na Blšance nevyskytla. Největší zaznamenaná povodeň od té doby byla na jaře roku 1940, její příčinou bylo hlavně rychlé tání po dlouhé a tuhé zimě. Příčiny i následky se ale s rokem 1872 srovnávat nedají.

Kdyby extrémní deště, jež zasáhly povodí Blšanky před 150 lety, přišly nyní. Opakovala by se povodeň podobně nebo by měla jiný průběh?
Domnívám se, že pokud by se situace opakovala, následky by byly srovnatelné.

Ale lidé by před blížící se povodní varování dostali?
Před nebezpečím blížící se povodně bychom lidi varovat dokázali, ale je třeba zdůraznit, že předpovědět srážky podobného rozsahu s dostatečným předstihem a místem výskytu nelze ani se současnými meteorologickými modely. Lidé by podobně jako před 150 lety museli reagovat až na probíhající situaci a to ve velmi krátkém čase. Nedávné srovnatelné povodňové události z Německa ukazují, že ani moderní protipovodňové systémy a opatření nezabrání katastrofě podobného rozsahu.

Češi si pamatují velké povodně na Moravě v roce 1997 nebo Čechách o pět let později. Dají se tyto katastrofy s povodní na Blšance srovnat?
Povodně 1997 a 2002 byly zcela odlišné hlavně mnohem větší rozlohou zasaženého území a trváním příčinných srážek. Srovnatelný s rokem 1872 byl ale například kulminační průtok vody v srpnu 2002 na dolní Berounce.

Jak dlouho na výstavě, jejíž vernisáž se plánuje na 21. dubna v Žatci, pracujete?
Myšlenku udělat výstavu ke 150 letům od povodně jsem dostal na podzim roku 2021 při fotografování historických povodňových značek v Železné u Měcholup na Žatecku. Myslel jsem si, že bude stačit pár panelů se starými fotografiemi pro připomenutí mimořádné, ale nikoliv nereálné události. Výsledkem je téměř 20 panelů, které osudný den přibližují z několika úhlů pohledu. Na výstavě budou k vidění i originály vybraných archiválií a několik modelů povodňových značek.

Chystáte v této souvislosti nějakou přednášku?
Takový rozsah informací bych nezvládl zpracovat bez pomoci kolegů a přátel, kterým patří mé poděkování. Rád bych s některými z nich přiblížil veřejnosti bližší informace, ať už formou krátkých přednášek nebo při neformální diskusi. Termín ani místo zatím říci neumím.

V Žatci bude výstava do 17. července. Přemístí se potom někam?
Po Žatci bude výstava vystavena v Podbořanech, Ústí nad Labem nebo Lounech. Vzhledem k tomu, že je koncipována jako putovní, nevylučuji, že bude vystavena ještě na jiných místech.

Připravoval jste nějakou obdobnou výstavu, která by se týkala povodní?
Ne, nikdy.