Prudké deště v minulých dnech ukázaly, že lokální povodně mohou udeřit kdykoliv. Kdyby v jednom místě Ústeckého kraje mohutné srážky vytvořily na potocích povodňovou vlnu, jak je schopná pomoci armáda? Na to jsme se zeptali ředitele Krajského vojenského velitelství (KVV) Miroslava Slivky.

V případě katastrofy integrovaný záchranný systém (IZS) do oblasti pošle hasiče, záchranáře a policisty. Jaký podíl na tomto systému má armáda dislokovaná přímo na severu Čech?
Armáda ČR (AČR) patří mezi ostatní složky IZS. Její nasazení je možné jen v případě, kdy základní složky IZS již nejsou schopny danou situaci zvládnout a nebo jí dostatečně předejít. V Ústeckém kraji je možné nasadit síly a prostředky 41. mechanizovaného praporu ze Žatce a 154. samostatné záchranné roty v Rakovníku. Síly a prostředky AČR k nasazení mohou v případě nebezpečí z prodlení vyžadovat hejtmanka, primátoři nebo starostové postižených obcí přímo u velitele 41. mechanizovaného praporu v Žatci. V ostatních krizových situacích mohou výše uvedení funkcionáři vyžadovat pomoc AČR u společného operačního centra (SOC) Ministerstva obrany cestou KOPIS (Krajské operační a informační centrum) HZS. Společné operační centrum rozhodne o nasazených silách a prostředcích v souladu se Směrnicí Náčelníka generálního štábu AČR k nasazení sil a prostředků. Tento systém podstatně zjednodušuje vyžádání pomoci.

Za jak dlouho je armáda schopná poskytnout první vojáky a techniku?
Okamžitá pomoc od 41. mechanizovaného praporu v Žatci by mohla být poskytnuta nejdříve po uplynutí 24 hodin od vyžádání v rozsahu asi 9 ks techniky a do 40 osob. Od 154. samostatné záchranné roty Rakovník je možno počítat s pomocí taktéž po uplynutí 24 hodin. Avšak v případě nasazení specializovaných odřadů, např. směna v ohnisku nákazy nebo odřad pro dekontaminaci osob a techniky, je tento čas 6 hodin od vyžádání pomoci. V případě žádosti o nasazení většího počtu sil a prostředků armády rozhoduje vláda – jako při současných povodních na Moravě a v jižních Čechách.

Při povodních, které jsme v kraji prožili v roce 2002, pomáhala kromě 154. záchranného praporu z Rakovníku velmi intenzivně naše rota aktivních záloh ústeckého KVV. V jakém je dnes stavu? Má dostatek lidí?
Rota aktivních záloh má k dnešnímu dni obsazeno 86 míst ze 150, což je naplněnost 57%. Ve srovnání s jinými jednotkami patří přesto k 2. nejobsazenější jednotce aktivních záloh v České republice. O nasazení aktivních záloh v případě potřeby rozhoduje vláda.

Armáda nijak nemotivuje občany ke vstupu do aktivních záloh. Příslušníci rot aktivních záloh mají mnohdy problém, aby je vůbec zaměstnavatel uvolnil z práce na vojenské cvičení. Změnila se situace k lepšímu nebo k horšímu?
Problémy se zaměstnavateli stále přetrvávají. Někteří příslušníci aktivních záloh řeší situaci tím, že absolvují vojenské cvičení v době svého osobního volna nebo čerpají řádnou dovolenou. Stává se také, že odřeknou účast na cvičení na poslední chvíli, protože je zaměstnavatel nepustí. Řešení problému není v silách armády, ten by měla řešit vhodným způsobem legislativa.

Došlo k omezení počtu záchranných praporů. Kde se nachází pro náš kraj nejbližší vojenská záchranářská jednotka?
Nejbližší záchranářská jednotka pro Ústecký kraj je dislokována v Rakovníku. Jde o již zmíněnou 154. samostatnou záchrannou rotu.