Přesné místo zatím nechtějí zveřejnit, obávají se, že by ho mohli vydrancovat „amatérští hledači pokladů“ s detektory kovů. „Lokalita je v okrese Louny a ví o ní jen pár lidí. Dohodli jsme se ale, že dokud ji nezdokumentujeme podrobněji, přesné místo nesdělíme. Obáváme se, že by ho vydrancovali detektoráři. Přišli bychom o potencionální nálezy, které tam mohou být. Chodíme na místo od loňského jara a stále objevujeme nové věci,“ vysvětlil Petr Holodňák, který pracuje téměř čtyři desítky let jako archeolog žateckého regionálního muzea.

A čím je místo pro archeologii tak cenné? „Nacházíme tam výjimečné předměty v zajímavém kontextu,“ řekl.

K objevení místa došlo náhodou. Za archeology přišel jeden z amatérských hledačů pokladů, který svým detektorem objevil soubor kování slovansko-avarského opasku. Nález datovaný do konce 8. století našeho letopočtu je teď v laboratořích Archeologického ústavu v Praze, kde se provádí jeho průzkum a konzervace. Podmínkou nálezce bylo, že ho odevzdá do sbírek žateckého muzea. To jej v budoucnu vystaví, v jeho expozici půjde o mimořádný exponát. „Takhle kompletní garnitura nemá v Čechách obdoby. Takový opasek byl atributem velmožského postavení, takový neměl kdekdo a měl ve své době velkou hodnotu. Pozoruhodné je, že se opasek našel v místě celý. Vzhledem k tomu, že tam byly uložené i další předměty, máme za to, že šlo o depot. Tedy o záměrné uložení většího množství předmětů do země. Co bylo motivem, nevíme,“ vysvětlil archeolog.

Byzantské stříbro, zlatý drát, šípy

V bližším i vzdálenějším okolí tohoto nálezu se našly další věci. Třeba stříbrný závěsek zřejmě byzantského původu, kterých se v České republice dosud našlo jen pár, svitek ze zlatého drátku nebo hroty šípů. „Je zajímavé, že jde o nálezy od střední doby bronzové, tedy ze 16. století před naším letopočtem, až po vrcholný středověk. Našel se tam soubor ostruh ze 14. století. Mnohé z těch dalších nálezů jsou opět depoty, nešlo tedy o náhodnou ztrátu. Místo tedy mělo dlouhodobě, několik tisíc let, nějaký význam. Tehdejší lidé museli mít nějaký motiv k ukládání těch předmětů do země,“ přemítá Holodňák.

Hledání „pokladů“ v zemi s pomocí detektorů kovů se v ČR v posledních letech rozmohlo. A to i přesto, že vyzvedávání archeologických předmětů ze země současná legislativa umožňuje jen odborníkům. Kolik cenných předmětů zmizí v soukromých sbírkách, se těžko odhaduje, některé ale nálezci odevzdají archeologům.

Před pár lety našli dva muži s detektory kovů tzv. líšťanský poklad na poli u stejnojmenné obce na Lounsku. Jde o soubor bronzových předmětů o váze 22 kilogramů z únětické kultury. Do svých sbírek ho převzalo Oblastní muzeum v Lounech „Chtěl bych poděkovat nálezcům, že tento poklad odevzdali, a on tak neskončil na černém trhu. Depot tak obohatil významným způsobem sbírky lounského muzea,“ řekl ředitel muzea Jiří Matyáš.