Meziroční nárůst případů srážek se zvěří je v posledních třech letech 10 až 15 procent. Podle policejních statistik došlo v uplynulém roce k 12 494 nehodám zaviněných srážkou s lesní zvěří či domácím zvířetem, což je o 1 577 více než v roce 2016.

Na základě evidence pojišťovny UNIQA k těmto nehodám dochází nejčastěji ve Středních Čechách a na Vysočině, což odpovídá i mapám střetů na serveru srazenazver.cz.

Podle tiskové mluvčí pojišťovny UNIQA Evy Svobodové k nehodám dochází nejčastěji okolo 22. hodiny večerní a 5. až 6. ranní, což potvrzuje i Tomáš Kušta, proděkan pro vědu a výzkum Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. „Zásadní je doba při východu a západu slunce, kdy má zvěř největší pohybovou aktivitu,“ říká.

Na jaře vede srnec, na podzim prase

Na prvním místě žebříčku nejčastěji sražené zvěře v dubnu a květnu je podle serveru srazenazver.cz srnec obecný. Na podzim pak častěji dochází ke srážkám prasete divokého. Dalšími častými oběťmi jsou zajíc polní, psi nebo kočky.

Dopravní nehoda na silnici z Ústí do Děčína.
Jezdili "pod parou". Na Ústecku mělo loni nehodu 47 pijáků

„Střety se zvěří jsou dány kombinací mnoha faktorů, na různých místech jsou jejich příčiny různé,“ vysvětluje Kušta s tím, že vliv může mít vzrostlá vegetace na jaře spojená se špatnou viditelností, přirozené migrační místo zvěře nebo její přecházení komunikace za potravou či vodou, vyhánění mladších jedinců nebo i pěstované plodiny.

Jednou z hlavních příčin je však způsob zemědělského hospodaření v krajině – především velké půdní bloky kukuřice a řepky, na který se tato zvěř dobře adaptovala a vyhovuje jí. Zároveň se v této krajině tato zvěř obtížněji loví. 

Loni zemřela pouze jedna osoba

Při těchto střetech naštěstí málokdy dochází ke zranění člověka. V roce 2017 došlo při srážce se zvěří k úmrtí „pouze“ jedné osoby. Co se týče škod na autech, ty mohou mít různorodé následky.

„Plechové škody se mohou lišit hodnotově o stovky tisíc korun. Například kapota a přední sklo Škody Felicie stojí podle rozsahu poškození cca do 25 tisíc korun, ale podobná škoda na terénním Mercedesu třídy GL činila i půl milionu korun,“ uvádí pro srovnání Svobodová s tím, že ceny plechových oprav v současné době rostou v souvislosti s rostoucími mzdami, což se projevuje i hodinovou sazbou v servisech. 

S výskytem zvěře je nutné počítat

Pro snížení počtu srážek se zvěří se nejčastěji používají pachové repelenty nebo odrazky. „Zvěř je více ostražitá, když tam ten pach je,“ říká Kušta. I přes to zvěř tato místa přechází, například kvůli potravě. Možných opatření je však mnohem více, mj. podchody či nadchody pro zvěř nebo odstranění vegetace.

Srážkám se zvěří mohou předcházet i řidiči sami, a to například snížením rychlosti vozidla v místech jejich častého výskytu. Pro zaplašení zvěře je pak lepší použít klakson. Na základě bezpečnostních rad ÚAMK je třeba myslet také na to, že zvířata se mohou pohybovat ve skupince a tedy první srnu přeběhnutou přes silnici mohou následovat další.

V případě, že je střet již nevyhnutelný, je lepší zpomalit, držet směr jízdy a volit přímý střet se zvěří. V opačném případě může následovat náraz do stromu či sjezd do příkopu, což může mít daleko vážnější následky.

Při srážce je pak nutné zavolat policii, která zajistí likvidaci zvířete. V žádném případě zvěř neodvážejte sami, jednalo by se o trestný čin pytláctví, za nějž hrozí pokuta v řádech tisíců korun. 

Tzv. Horní sídliště Maršov v Krupce, obývané především Romy. Ilustrační foto.
Zaútočili i na ženu v uniformě. Romové napadli policisty při šetření nehody