V Praze a Ostravě se v pátek 10. května rozehraje mistrovství světa v ledním hokeji a České dráhy jsou jeho oficiálním dopravcem. Zajistí během šampionátu přepravu hokejových týmů, rozhodčích, organizátorů i fanoušků. Ze stanic Praha Libeň a Ostrava Vítkovice jsou obě hokejové haly jen kousek.

Součástí toho všeho bude i Ivo Valášek ze Žatce. Strojvedoucím neboli strojvůdcem je 40 let, posledních dvanáct let jezdí s Pendolinem, teď nejčastěji právě po kolejích mezi Prahou a Ostravou. „Sportovní fanoušky vozím poměrně často, s Pendolinem jeli i fotbalisté pražské Sparty a Slavie. Zaujalo nás, jak byli tehdy Sparťané navonění, předváděli si asi nějaké voňavky, bylo to tady jako v parfumérii. Ale musím říct, že po obou týmech zůstalo vzorně uklizeno,“ říká mi s úsměvem cestou z Ostravy do Prahy.

Vydávám se s ním na trasu, abych poznal to, co čeká na hokejové týmy a jejich fanoušky ze zemí zúčastněných na šampionátu. Vyjíždíme z ostravského hlavního nádraží. V jeho hale zaujme reklama Správy železnic na vysokorychlostní tratě, která slibuje jízdu mezi Prahou a Ostravou za 90 minut. To je ale hudba budoucnosti, dnes to dá nejrychlejší vlak, právě Pendolino Českých drah, za 3 hodiny a 12 minut.

„Většinu trasy můžu jet 160 kilometrů v hodině, a to i v obloucích tratí, kde ostatní soupravy musí zpomalit. Je to díky aktivnímu naklápění vozových skříní Pendolina,“ vysvětluje Ivo Valášek. Rozdíl v rychlostech vlaků může dosáhnout až třicet kilometrů v hodině.

A co když je zpoždění, mohou jet vlaky rychleji, aby ho dohnaly?

„V žádném případě nemohu jet rychleji, abych dohnal zpoždění. Jedu takovou rychlostí, jaká je v daných úsecích na trati stanovená. Zpoždění mohu trochu stáhnout rychlejší akcelerací nebo prudším brzděním, nerad to ale dělám s ohledem na cestující. Nechtěl bych, aby se třeba někdo opařil kávou v jídelním voze,“ sděluje Ivo Valášek.

Z hlavního nádraží v Ostravě ale vyjíždíme načas, přejíždíme přes Odru a zastavujeme v Ostravě Svinově. Další zastávky budou Olomouc, Pardubice a pak až Praha. Hned za Svinovem Pendolino sviští sto šedesát. „Nádheru naší krajiny vnímám i při té rychlosti, mám svá oblíbená místa. Z Pendolina jsou krásné výhledy,“ říká Ivo Valášek. Cestou mi je ukazuje.

Míjíme Studénku, která je pro vlaky tragickým místem. V roce 1990 se tam na přejezdu střetl rychlík s válcem, zemřel jeden člověk. V srpnu 2008 expres jedoucí na trase Krakov – Praha narazil do konstrukce opravovaného silničního mostu, která se několik sekund před tím zřítila na železniční trať. Zemřelo 8 lidí a stovka dalších byla zraněna. A v červenci 2015 se tam střetlo Pendolino s kamionem, ve vlaku zemřeli tři cestující a 25 lidí bylo zraněno včetně strojvůdce. I Ivo Valáška na českých tratích potkaly smutné události, raději ale vzpomíná na ty veselé. „Před časem jsem uviděl kousek od Ostravy muže, který ležel u kolejí. Myslel jsem, že je mrtvý, tak jsem Pendolino zastavil. Šel k němu průvodčí, který zjistil, že chlap je totálně opilý a že se ptá, zda nejedeme do Ostravy. Myslel si, že jsme nějaký osobáček, který právě zastavil na zastávce,“ vypráví se smíchem.

Za ostravskou aglomerací jedeme po hranici Chráněné krajinné oblasti Poodří, z Moravské brány jsou vidět Beskydy, Oderské vrhy i další pohoří. U Lipníku nad Bečvou se za okny vlaku objevuje monumentální hrad Helfštýn. U Přerova podjíždíme rozestavěnou dálnici, poslední kus chybějící D1 mezi Prahou, Brnem a Ostravou, a stáčíme se k Olomouci. Hornomoravský úval se vyznačuje rovinami, na úrodných polích Hané se na jaře střídají různé barvy. Z vlaku jsou vidět historické stavby Olomouce, město se pyšní několika národními kulturními památkami.

Za hanáckou metropolí vjíždíme do další chráněné krajinné oblasti. Tentokrát to je Litovelské Pomoraví s přirozeně meandrujícím tokem Moravy a lužními lesy. Řeku přejíždíme u Moravičan, které jsou třetí nejstarší obcí na severozápadní Moravě. Historie krajiny dýchá i na cestující ve vlaku, nedaleko tratě bylo v padesátých letech 20. století u Moravičan objeveno největší žárové pohřebiště kultury lužických popelnicových polí (mladší doba bronzová) na Moravě. Odkryto bylo 1260 hrobů.

Za chvíli jsme s Pendolinem u Mohelnice, odkud je vidět Mírov. Jeho bývalý středověký hrad je známý jako jedna z „nejtěžších“ tuzemských věznic, v oddělení pro doživotně odsouzené jsou nejnebezpečnější vězni České republiky. Byl tam i odsouzený vrah Jiří Kajínek, které mu se v roce 2000 podařilo z Mírova utéct.

Na naší cestě z Ostravy do Prahy následně projíždíme Zábřehem na Moravě, který patří spolu s Českou Třebovou k největším nádražím na trati. Ráz krajiny se mění. Koleje se noří do zalesněného údolí Moravské Sázavy, projíždíme několika novými tunely, jak se trať ležící na koridoru před lety narovnávala. Na tělese opuštěné dráhy míjíme expozici železničního skanzenu s parní lokomotivou. „Teď pozor. U Hoštejna uvidíme vpravo na kopci mohylu, je to památník dokončení železniční tratě z Prahy do Olomouce,“ upozorňuje mě Ivo Valášek. Obelisk z roku 1847 je z vlaku pěkně vidět, stejně jako zřícenina hradu Hoštejn, který byl pobořen oddílem Rakušanů v husitských válkách. Jsme na hranici Čech a Moravy.

U Lanškrouna se krajina otvírá, vidět jsou Orlické hory i Jeseníky, kde zřejmě i v polovině května bude ležet sníh na Pradědu. Za Ústím nad Orlicí se opět vracíme do lesnatých údolí, kopírujeme tok Tiché Orlice. Projíždíme Chocní, zajímavostí místního nádraží je, že po druhé světové válce se kousek od něj kvůli poškození zboural nejstarší železniční tunel na území dnešního Česka. Jeho ražba byla ukončena v březnu 1844. V roce 1950 ho nahradil zářez do skály.

Před Pardubicemi vjíždíme s Pendolinem do České tabule, nelze si nevšimnout osamoceného výrazného vrchu – Kunětické hory s hradem. Ve městě perníku ale také chemického průmyslu zastavujeme naposledy před Prahou. Pak nás čeká rovinatá krajina Polabí s výhledy na okolní hory. „Když je dobrá viditelnost, je odtud vidět Bezděz, Ještěd i Krkonoše,“ popisuje Ivo Valášek. „A tady jsou občas vidět naháči, je tu neoficiální nudistická pláž,“ říká se smíchem, když míjíme za Klánovickým lesem Počernický rybník. To už jsme na konci naší cesty v Praze. Před hlavním nádražím ještě zastavujeme v Libni, odkud je to jen malý kousek k O2 aréně, kde se odehraje velká část zápasů nastávajícího hokejového mistrovství světa.

Pendolinem pojedou hokejové hvězdy

„Už v minulosti jsme spolupracovali na zajištění přepravy hokejistů a fanoušků při světových šampionátech konaných v České republice i na Slovensku. Od 10. května vypravíme sedm párů mimořádných spojů SC Pendolino. Navíc jsme letos spolupráci prohloubili a jako oficiální dopravce zajistíme transfery hokejistů mezi hotely, stadiony a vlakovými nádražími v Praze a v Ostravě prostřednictvím naší dceřiné společnosti ČD Bus,“ sdělil předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

„Jsme potěšeni, že se České dráhy po devíti letech opět chopily role oficiálního dopravce šampionátu a svou nabídku fanouškům, hráčům a dalším aktérům mistrovství světa v ledním hokeji dokonce ještě rozšířily. Významně tak pomůžou k plynulosti přesunů mezi oběma hostitelskými městy a zvýší komfort při cestě za hokejovým zážitkem. Doufám, že už samotnou cestu si všichni užijí,“ prohlásil prezident Českého svazu ledního hokeje Alois Hadamczik.

Vlaky SC Pendolino nabízejí klimatizované soupravy, palubní Wi-Fi sítě a občerstvení v restauračních vozech nebo formou ČD Minibaru.