Dva nebo tři měsíce trvá, někde i víc, než se po objednání dostanete na zubařské křeslo. Stomatologů je málo, navíc třeba v Žatci je jich drtivá většina už v důchodovém věku. Stárnou i praktičtí lékaři v Lounech, Žatci i okolí, řada z nich už by také mohla odejít nebo se důchodu rychle blíží. Situace se zhoršuje, mladí lékaři v regionu nejsou, „nová krev“ nepřichází. Brzy může být stáří a nedostatek praktiků a stomatologů v okrese obrovským problémem.

„Pokud to není nic akutního, to berou hned, musím se objednat tři měsíce předem,“ popisuje Milan Pánek ze Žatce. „A jsem hodně rád, že jsem vůbec zubařku našel. Dlouho jsem nikoho nemohl sehnat,“ pokračuje. „Dva měsíce, nejméně,“ říká také Vlastimil Veselý. „Tři měsíce. Někdy to jde rychleji, ale většinou tři,“ popsal běžný stav v čekárnách stomatologů Petr Hájek ze Žatce.

Najít stomatologa je velký úkol

Všichni stomatologové mají v Žatci velký nadstav. Stejně tak v Lounech, najít tam zubaře, který by bral nové pacienty, je extrémně obtížné. Podle průzkumu Deníku patří dva měsíce u zubařů mezi nejmenší čekací dobu. Výjimkou nejsou tři, někteří údajně čekali až pět. Nejedná se samozřejmě o akutní bolesti, ty řeší všichni zubaři ihned.

V Lounech měla loni největší zdravotní pojišťovna VZP smlouvu s patnácti stomatology. V Podbořanech s pěti, v Žatci s jedenácti. Jenže… Kromě nízkého počtu je dalším velkým problémem jejich věk. Například v Žatci je drtivá většina zubařů už v důchodovém věku. Do budoucna to může způsobit obrovské potíže. Pokud by všichni přes sedmdesát a šedesát let odešli do důchodu, byla by situace kritická. Náhrada za ně není, mladí zubaři v regionu nejsou.

„Evidence máme hodně přeplněné. V Žatci je drtivá většina z nás, až na několik málo výjimek, v důchodovém věku. Může to být brzy hodně velký problém. Pokud nikdo nepřijde a my skončíme, nebude kam se hlásit a lidé mohou čekat na objednání ještě déle, řadu měsíců,“ přiznala už před časem Deníku Helena Paymová, zubařka ze Žatce.

Že je zubních lékařů málo, vědí dobře už dlouho v menších obcích. Ale problém se rychle dostává i do měst. Problém je u zubařů i praktiků celorepublikový. Řada lidí z regionu už hledá stomatology ve vzdálenějších větších městech, kde ještě takové potíže nejsou.

A dobrá situace, určitě ne optimální, není v regionu ani u praktických doktorů. Tam se sice na ošetření tak dlouho samozřejmě nečeká, ale ordinace jsou také hodně přetížené. Také si počkáte. Lékaři mají velké množství lidí v kartotékách. A velkou starostí bude do budoucna opět jejich věk. Také mnoho praktiků je už v důchodovém věku, někteří výrazně. Hodně velká část jich je těsně před dosažením věku pro důchod. „Mému praktickému lékaři už je přes sedmdesát. A je jich takových víc, řada jich má přes šedesát. Ale odejít do důchodu nemůžou, kdo by za ně přebral pacienty,“ upozorňuje například Alena Havelková.

Mladí lékaři nepřicházejí

„Nová krev“ není a může se velmi brzy stát, že čekací doby u praktiků se výrazně prodlouží. V Lounech měla loni VZP smlouvu se třinácti praktiky, v Podbořanech s pěti, s jedenácti v Žatci. „V budoucnu to může být problém. Určitě je potřeba s tím něco udělat,“ ví Ondřej Vít ze Žatce, jeden z mála mladých praktiků v regionu.

Proč se lékařům do menších sídel, jako jsou Louny, Žatec či Podbořany, vlastně nechce? Jedním z důvodů je fakt, že praktiků a stomatologů vychází méně než v minulosti už z fakult. Praktici navíc musejí projít nákladnou a složitou přípravou. Platí si například stáže na různých odděleních. Tedy pracují a ještě si musí stáže platit. Nákladné je také pořízení ordinací. Obojí jsou výrazné náklady, které při volbě například interny či chirurgie v nemocnici odpadají.

A když už ze školy vyjde hotový praktik či zubař, zamíří v drtivé většině jinam, než do menších sídel. Mladí doktoři často odcházejí na kliniky, do větších měst, na pracoviště, kde mají možnost růstu, nebo do ciziny.

Také u zubařů je například zařízení ordinace velmi nákladné. „Zaprvé dokončí náš obor daleko méně absolventů než v minulosti. Druhý důvod je profesní. Na škole začnete pracovat s moderními materiály a postupy, s nejmodernějšími přístroji, a ty jsou pak hlavně ve větších městech, na klinikách. V malých nejsou, je to hodně drahé a byly by nevytížené. Ale mladí logicky chtějí, kvůli vlastnímu rozvoji, s moderním zařízením pracovat. A třetí problém je finanční. Když už by sem přišli, nemají ordinace. A náklady na pořízení nové jsou milionové, na to po škole rozhodně nemají. Pokud jdou na nějakou kliniku, starosti jim odpadnou,“ nastínila problémy žatecká stomatoložka Helena Paymová.

Jde o peníze

Řešení? Podle doktorů je jednou z cest pomoc s ordinací a také hlavně finance. Další možnosti? Zodpovědní zatím žádné jiné nenabízejí. Zdá se, že řešení se podaří najít jen s pomocí velkých finančních nákladů a příspěvků. „Možnosti zvýšení počtu praktiků jsou asi jen finanční. Ať už například ve formě symbolického pronájmu prostor či bytu nebo příspěvků na odbornou přípravu,“ připouští mladý praktik Vít.

Města možná brzy čeká doba, kdy lékařům, aby je přilákala a udržela, budou nabízet zařízené ordinace. „Je to jedna z možných cest, protože náklady na vybavení ordinace jsou opravdu obrovské a mladí na to prostě nemají,“ potvrzovala Paymová.