Nejprve promítání dokumentu, pak pofilmová debata se speciálním hostem. To čeká v listopadu tisíce mladých v rámci projektu Příběhy bezpráví - Měsíc filmu na školách. Mezi nimi budou tradičně také studenti Gymnázia Václava Hlavatého v Lounech.
Gymnazisté se v úterý 28. listopadu od 14.30 hodin setkají s Milanem Řeřichou. Ten se v roce 1989 účastnil demonstrací v Teplicích a mladým přiblíží tehdejší myšlenky, atmosféru a dobu jako takovou.
Na film 1989: Chceme dýchat se můžete podívat na stránce projektu Jeden svět na školách jsns.cz.
Akci pořádá vzdělávací program Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. K letošnímu 19. ročníku Příběhů bezpráví se připojilo více než 500 škol z celé země. Promítnou nový snímek Karla Strachoty s názvem 1989: Chceme dýchat. Mnohde zároveň uspořádají besedu s pamětníky.
„Měsíc filmu na školách se koná od roku 2005 každý listopad na stovkách základních a středních škol po celé České republice. Zapojené školy pořádají projekce filmů s tématem československých dějin a zvou hosty - pamětníky, filmaře, protagonisty filmů, historiky - na pofilmové debaty. Za 18 let existence projektu uspořádaly školy 9 767 projekcí, kterých se zúčastnilo téměř 427 000 žáků,“ shrnuje Karel Strachota, který je zároveň ředitelem programu.
„Film se odehrává v osmdesátých letech a věnuje se hlavně dvěma tématům: nezávislé kultuře a stavu životního prostředí. Obě jsem nosil už delší dobu v hlavě a hledal, jak je uchopit. Severní Čechy byly nakonec logickou volbou. Na severu se lidé dusili, smog a inverze je doslova zabíjely. A teplický specifický punk a místní alternativní kultura jsou legendární. Velkou inspirací pro film byl příběh mého dlouholetého přítele, jehož osud tvoří osnovu filmového vyprávění. Hodně jsem do filmu promítl i svoje vlastní zážitky,“ říká Karel Strachota a dodává: „Dalším důvodem pro výběr Teplic byly represe namířené proti mladým lidem, kteří ve městě žili. Pro normalizační režim představovali 'závadovou mládež', a to kvůli tomu, že chtěli žít svobodně a v souladu se svými ideály. Proto byli různou formou šikanováni, pronásledováni a někteří také drakonicky potrestáni.“
Snímek 1989: Chceme dýchat je založený na archivních záběrech a dobových materiálech dokumentujících každodennost v období takzvané normalizace. Je mozaikou autentických situací a událostí a jeho hlavní protagonisté, Pavel a Renata, mají reálné předobrazy. Film vrcholí demonstracemi, které v Teplicích kvůli katastrofálnímu znečištění životního prostředí začaly týden před 17. listopadem 1989 a které se následně proměnily v politické protesty.
„I když si většina z mých přátel důležitost sametové revoluce a svobody uvědomuje, spousta z nich je k těmto hodnotám zcela lhostejná. Proto si vážím toho, že takové filmy vznikají. Filmů a dokumentů o časech před revolucí jsem viděl nespočet, ale o tomhle mohu říct, že obsah je plný originality a svěžesti. Výklad historie a moderních dějiny obzvlášť, by nám měl být vždy předkládán jako podklad pro naši skládačku vnímání světa v kontextu. A jsou to právě ty lidské, obyčejné příběhy, které z toho dělají život, a nejen strohý výklad událostí. Ve filmu jsem vše tohle vnímal,“ napsal po testovací projekci filmu student Tadeáš Adam Ševčík.
