Na podzim si civilizovaný svět připomene 85. výročí od Křišťálové noci. Protižidovský pogrom se v roce 1938 odehrál v nacistickém Německu i k němu v té době krátce připojených Sudetech. Do nich náležel také Žatec. Zfanatizovaný dav tehdy ve městě vypálil synagogu z roku 1872, od úplné zkázy ji zachránila obava, že se oheň rozšíří na vedlejší zástavbu. Poničený židovský svatostánek od té doby svému účelu neslouží. Ve 2. světové válce v něm byl německý lazaret, v 50. letech tržnice, později sklad civilní obrany. 

DeníkZdroj: DeníkDruhá největší synagoga v Čechách byla dlouhé roky opuštěná, po roce 1989 vystřídala několik vlastníků. Morální degradace sakrálního prostoru pokračovala.
Příběh staré budovy v centru Žatce ale přece jen nabral pozitivní děj. V roce 2013 kulturní nemovitou památku koupil bývalý primátor Chomutova Daniel Černý. Novému majiteli se povedlo sehnat „evropskou“ dotaci, v roce 2019 zahájil rozsáhlou rekonstrukci za více než 50 milionů korun. 

„Koupit žateckou synagogu byl ten nejbláznivější nápad v mém životě. Jenže ten dům toho v posledních desetiletích zažil fakt hodně, ať už za nacistů, v minulém režimu nebo za předchozích majitelů, kteří budovu dostatečně neopravili. Je na čase to prokletí prolomit,“ prohlásil tehdy. 

Zrekonstruovaný Kittelův dům
Domy, které nabraly druhý dech. Deník zmapoval opuštěná místa

V současné době je rekonstrukce hotová. Synagoga a sousední rabinát, který v roce 2002 vyhořel, mají nové střechy, okna, dveře, na obnovenou fasádu se vrátily zdobné historické prvky, nové jsou rozvody sítí, vnitřní omítky, podlahy, stropy. Budovy jsou stále prázdné, postupně je ale Daniel Černý zaplňuje. Židovský svatostánek se promění v kulturní prostor. V příštím roce se otevřou návštěvníkům nové expozice. „Počítáme se stálou výstavou, která přiblíží osudy Židů v Žatci a okolí a další příležitostní expozice se budou střídat jak v samotné synagoze, tak rabinátu,“ popsal Černý. Rád by připravil také hudební akce.

Rekonstrukci kulturní nemovité památky provázely problémy spojené s pandemií covidu 19, během prací přišla milá i nemilá překvapení. „Zajímavé bylo, když se objevily průduchy ve zdivu kolem celé synagogy, což ukazovalo na nějaký systém vytápění, o kterém se nevědělo. Nemilé bylo, když v rabinátu spadly jednoho dne stropní trámy v jedné z místností. Museli jsme odkrýt podlahy a zjistili jsme, že dřevěné konstrukce jsou napadené dřevomorkou. To přineslo práce navíc,“ popsal majitel žatecké synagogy.

Ruina větrného mlýna u Siřejovic.
Znáte z dálnice D8: Mlýn, který vypadá jako zámek. Windsor chátrá už od války

Ze zdevastovaného objektu se od roku 1938 zachovalo v podstatě jen holé zdivo bez vnitřního vybavení, jedinou výjimku tvoří původní synagogální opona, která je ve sbírkách žateckého regionálního muzea. „Půjčíme si ji a vystavíme v rabinátu,“ sdělil svůj plán Černý. Jedna z místností v budově se zařizuje například v duchu pracovny rabína, už je v ní dobový nábytek.

Výstava o Židech, před válkou jich ve městě bydlelo více než 1000, najde své místo přímo synagoze. Jak bude vypadat, je podle Daniela Černého připravené, během podzimu se vytvoří vlastní expozice. „Získat informace o Židech v Žatci a okolí bylo poměrně složité, pramenů je strašně málo. Byla to mravenčí práce, mnoho času strávených v archivech,“ popsal s tím, že výstava bude zároveň upomínkou na ty, kteří z města museli během holocaustu odejít a už se do něj nikdy nevrátili. „Překvapilo mě, kolika členné rodiny žily v jednotlivých bytech a domech. Nebylo výjimkou, že dvě místnosti sloužily deseti lidem,“ popsal.

Dominantou horské obce Výsluní je bezesporu její kostel, opředený tajemstvím o jeho výstavbě, o záměně plánů se stejným kostelem, ale menším. Každopádně snímky ukazují krásy této horské vesničky u Chomutova v době jara při východu slunce.
Katedrála Krušných hor už neslouží modlitbám, učarovala ale filmařům

Daniel Černý žije v Chomutově, pracuje jako obchodní ředitel ve firmě, která se věnuje testování materiálů. Kvůli zaměstnání hodně cestuje po světě, do Žatce se ale vždy prý rád vrací. Jeho otec se narodil v domě v ulici Nádražní schody, kousek od synagogy. „Určitě to na mé rozhodnutí koupit synagogu vliv mělo. V Žatci se mi hodně líbí, mám k městu blízko,“ sdělil.

Litoval někdy, že synagogu před 10 lety koupil? „Ani chvilku,“ zní jeho odpověď. „Byla to unikátní šance tuto památku zachránit. Je to náročný projekt, který by spíše než fyzické osoby, měly asi řešit obce, kraje nebo stát. Ale věřím, že jsem to zvládl,“ řekl Daniel Černý.

Budova tak bude opuštěná už jen pár měsíců. „Daniel Černý tak nejen zachránil fyzickou podstatu dvou kulturních památek, ale přispěl také k rehabilitaci a oživení části historického centra města. V Žatci, městě, které se díky složitému dějinnému vývoji ve 20. století dosud zcela nevyrovnalo se svou historickou identitou vytvářenou německými a židovskými obyvateli, je takový krok mimořádně záslužný,“ chválí ho ve své zprávě Národní památkový ústav, který jej nominoval na cenu Patrimonium pro futuro. 

Osadu založenou Němci na odlehlém místě v kopcích Češi po válce nedokázali vzkřísit. Snímky z vlastivědné vycházky v květnu 2023.
K zaniklému Vitínu vede zelená. Nadšenci sem vysekali stezku a přespávají tady

Laureáti ocenění Patrimonium pro futuro včetně držitele ceny veřejnosti Památky děkují, budou vyhlášeni 28. listopadu 2023 na slavnostním galavečeru v Nové scéně Národního divadla v Praze. Zda bude mezi oceněnými Daniel Černý, ukáže v přímém přenosu Česká televize.

Synagoga v Žatci

Kde stojí:
V centru Žatce v Dlouhé ulici

Kdy a kým byla postavena:
Byla postavena Johanem Stankem v letech 1871 až 1873 v byzantinizujícím slohu se dvěma věžemi. 

Kdy a jakou zažila největší slávu:
Slavnostní vysvěcení provedl rabín Abrahám Frank dne 19. 3. 1872, v době výstavby synagogy byl podíl židovského obyvatelstva ve městě kolem 6 %, v roce 1900 v Žatci žilo 1200 Židů. V roce 1911 byla renovována a uvnitř kompletně vyzdobena malbami.

Odkdy a proč chátrá:
V průběhu takzvané křišťálové noci z 9. na 10. listopadu 1938 ji vypálili nacisté. Od té doby nikdy nesloužila původnímu účelu.