Je únorové úterní ráno, do vypršení termínu podání přihlášek na střední školy chybí poslední den. V 9.B ZŠ J. A. Komenského v Lounech začíná hodina českého jazyka. Učitelka Miroslava Švecová s 26 dětmi ve třídě probírá sloh. Vysvětluje, jak by měla vypadat novinová zpráva.

Děti vytahují své mobily a na zpravodajských serverech mají za úkol nějakou najít. Za chvíli jsou ve třídě slyšet novinové titulky z dění na Ukrajině, protestu zemědělců v Praze nebo biatlonu v Novém Městě na Moravě. „Co musí zpráva obsahovat?“ ptá se učitelka. Po chvíli se společně doberou k odpovědi. „Co se stalo, kdy se to stalo a kde,“ opakují si společně. „Důležité ve zprávě je, že obsahuje minulý čas, tedy událost proběhla. To je rozdíl mezi oznámením, které odkazuje na událost, která se teprve stane. Pamatujte si to, u přijímaček se s tím můžete setkat,“ nabádá žáky Miroslava Švecová. Sloh patří mezi oblasti, ve kterých jsou děti zmíněné školy u přijímacích zkoušek na střední školy poměrně silní. Téměř šedesát procent úloh ze slohu úspěšně vyřeší.

Žáky posledního ročníku základních škol čekají přijímačky na střední. Ilustrační foto.
Přijímačky v plném proudu. Víme, z jakých škol Lounska je žáci nejlépe zvládají

Po chvíli se téma hodiny v 9.B mění, žáci se začínají věnovat tvarosloví. „V přípravném kurzu jste s tím měli problémy, tak si to probereme,“ komentuje změnu učitelka. Na interaktivní tabuli se objevují slova mnohoznačná, homonyma, antonyma. Právě u testů z oblasti tvarosloví mají žáci školy u přijímaček horší výsledky, i tak se počet vyřešených příkladů blíží polovině.

A jaký mají v lounské škole „recept“ na úspěšné zvládnutí češtiny u přijímacích zkoušek na střední školy? „Vybudovali jsme jednotnou koncepci výuky českého jazyka na druhém stupni naší školy, kterou se snažíme všichni učitelé češtiny dodržovat. Dohodli jsme se, jak budou vypadat zápisy v sešitech, jak budou vypadat hodiny slohu, jak se budou zadávat testy, jakou budou mít váhu, máme pravidelné slohové práce, kontrolní diktáty,“ přiblížila Miroslava Švecová. „Zároveň se snažíme do výuky zařazovat moderní technologie a různorodé aktivity, které vedou k lepšímu porozumění, spolupráci, účelné práci s chybou a rozvíjení kompetencí k učení, řešení problémů, a samozřejmě kompetencí komunikativních. Naše ustálená pravidla výuky českého jazyka se každoročně opakují, osvědčila se,“ sdělila. „S kolegyněmi češtinářkami spolupracujeme, pořád hledáme možnosti, jak výuku vylepšit,“ dodala.

ZŠ J. A. Komenského v Lounech.ZŠ J. A. Komenského v Lounech.Zdroj: Deník/Petr Kinšt

Připomněla, že podstatný je zájem žáků o studium. „Děti chtějí umět. Hodně je motivuje, že žáci, kteří opustili školu, jsou úspěšní, že se dostali na prestižní školy. Vědí, že když se budou snažit, budou také takto úspěšní,“ řekla češtinářka ZŠ J. A. Komenského v Lounech. Kromě přípravy na přijímací zkoušky škola žákům nabízí i doučování. „Snažíme se pro děti udělat maximum,“ shrnula Miroslava Švecová.

Většina deváťáků přípravné kurzy navštěvuje, probíhají dvakrát týdně. Jednou je matematika, jednou čeština. V devátých třídách ve škole dvakrát týdně dělí hodiny těchto předmětů, polovina dětí má češtinu, druhá matematiku a pak se prostřídají. Učitelé při menším počtu žáků mají možnost k výuce přistupovat víc individuálně.

„Z přijímacích zkoušek nemám strach, nerada bych to zakřikla, ale myslím, že jsem díky kurzům dobře připravená,“ řekla žákyně 9.B Andrea Aulická, která si pro další studium vybrala gymnázium. Stejně jako její spolužačka Julie Chimalová. „Přípravné kurzy začaly na začátku října, intenzivněji se na přijímačky doma učím od vánočních prázdnin. Vyhovuje mi přístup učitelů ve škole,“ sdělila.

Nela Jandová z téže třídy si podala přihlášku na střední zdravotní školu v Mostě, chtěla by být praktickou sestrou. „Čím víc se připravuji, tím víc na sobě pozoruji zlepšení. Paní učitelka mi hodně pomáhá, baví mě to,“ řekla.

Příprava na střední školu je pro některé časově náročná, žáci jí často obětují svůj volný čas. A pokud je potřeba, musí slevit i ze svých sportovních aktivit. Například právě Julie omezila plavecké tréninky. „Závodně plavu za lounský oddíl, měla jsem tréninky třikrát týdně, teď chodím kvůli přípravě na střední školu jednou, maximálně dvakrát,“ přiblížila.

Deník připravil další zkušební test z přijímaček na střední školy.
Zkuste test z přijímaček na střední školu: Nyní čeština i neoblíbená geometrie

Že jsou výsledky školy dobré nejen při přijímacích zkouškách, dokládá úspěch Jana Růžka ze zmíněné 9.B. Ve srovnávacích národních testech zaznamenal nejlepší výsledek v rámci celého Ústeckého kraje z matematiky, z obecně studijních předpokladů skončil na druhém místě. „Přihlášku jsem si podal na lounské a žatecké gymnázium,“ řekl.

Podle ředitelky školy Dany Tužilové jsou jedním z pilířů úspěchu žáků ZŠ J. A. Komenského u přijímacích zkoušek kvalitní a zkušení učitelé. „Připravují žáky nejen na to, aby byli úspěšní u přijímacích zkoušek, ale aby byli úspěšní i následně při studiu na středních školách a v jejich budoucím životě,“ popsala. Při přípravných kurzech ve škole žáci opakují učivo, ale učí se také strategii řešení testu. „S typem testů, který je u přijímacích zkoušek, se během studia na základní škole nesetkají. Proto je na ně připravujeme,“ připomněla ředitelka.

Většina žáků ze Základní školy J. A. Komenského v Lounech odchází na střední školy s maturitou. „Často jsou to gymnázia, ať u nás v Lounech, nebo Žatci, Mostě, Slaném, ale i Praze. Hodně dívek odchází na pedagogické obory, v posledních třech letech se zvláště chlapci začali ve větší míře hlásit na strojírenské obory,“ přiblížila Dana Tužilová.

Ilustrační foto
Ředitelům škol končí mandát. V Lounech všechny čekají konkurzy, v Žatci ne

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních úlohách z českého jazyka se žákům ze Základní školy J. A. Komenského v Lounech u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe si vedou ve skladbě vět (zvládlo v průměru 69 % žáků) a komunikace a slohu (59 %), naopak slabší je to u pravopisu (43 %).

„Pravopis a tvarosloví jsou oblasti, jejichž základy žáci získávají na prvním stupni. Hodně záleží na tom, s jakými vědomostmi na druhý stupeň přicházejí. Navíc jsou to oblasti, které se nepřímo rozvíjejí četbou. V současné době těch opravdových čtenářů bohužel ubývá, a to nejen u nás ve škole. Proto se naše žáky snažíme k četbě motivovat, každoročně pořádáme oblíbené čtenářské dny a zároveň se snažíme spolupracovat mezi oběma stupni, aby přechod žáků byl jednodušší,“ okomentovala statistiku Deníku Miroslava Švecová. „Na druhém stupni se věnujeme především slohu a skladbě. Pro žáky připravujeme různé aktivity, máme zásoby vlastních pracovních listů pro lepší pochopení a důkladné procvičení,“ dodala s tím, že podle ní je do budoucna třeba podporovat samostatné vyjadřování žáků a rozvíjet čtenářskou gramotnost nejen v češtině, ale i v ostatních předmětech.

Co jde a nejde žákům ZŠ J. A. Komenského u přijímaček z českého jazyka?

Úspěšnost podle témat

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z matematiky nebo českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.

Skladba 69,20 %
Komunikace a sloh 58,70 %
Porozumění textu 55,92 %
Tvorba slov a slovní zásoba 54,92 %
Tvarosloví 44,02 %
Pravopis 42,77 %

Pozn.: Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat

Mohlo by vás zajímat: V Lounech hráli Marvan, Kemr, Pešek a další. Našla se unikátní divadelní kronika

Zdroj: Ladislav Bába