Domluva není možná, obce se začínají bát, že vláda o průzkumech kvůli úložišti vyhořelého jaderného paliva rozhodne sama. Někde být musí, nikdo ho ale nechce. Debaty zatím nikam nevedou.

Ve slepé uličce jsou už delší dobu jednání mezi Správou úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) a šesti vytipovanými lokalitami, kde by se měly provádět průzkumy kvůli budoucí stavbě hlubinného úložiště jaderného odpadu. Obce se staví tvrdě proti. „Žádné průzkumy v šesti vytipovaných lokalitách v roce 2009 neplánujeme. Stále platí prohlášení vlády, že bez souhlasu obcí nemůžeme průzkumy provádět. Souhlas máme jen z lokality Blatno – Lubenec, ostatní zřejmě zatím nezískáme. A i souhlas z Podbořanska je s podmínkami,“ sdělil Vítězslav Duda, ředitel SÚRAO.

Blatno a Lubenec trvá na tom, že průzkumy musí proběhnout ve všech lokalitách. Obce mají také dostat finanční kompenzace. Pak s průzkumy souhlasí. SÚRAO však zatím podmínky nedokázalo splnit, o penězích se prý jedná.

Blatno souhlasí s průzkumem

„S průzkumy souhlasíme, protože doufáme, že potvrdí naši domněnku, že náš kraj není pro stavbu hlubinného úložiště vhodný. Navíc nám SÚRAO dá k dispozici všechny průzkumy, zjistili bychom tak, co tu máme za přírodní bohatství,“ vysvětlil Deníku starosta Blatna Václav Beneš, proč Blatno a Lubenec souhlasí. Je ale neoblomný ve splnění podmínek. „Pokud nebudou, nebudou ani průzkumy,“ dodává.

Další starostové z dotčených obcí ale tak vstřícní nejsou. A to přesto, že se shodují, že úložiště někde vzniknout musí, atomové elektrárny v ČR totiž ročně vyrobí 200 tun odpadu. „Ať se postaví jinde. Někde, kde to nebude vadit lidem. Souhlas s průzkumy nikdy nevydáme,“ řekla za ně rozhodně Milada Duchanová, starostka Hojkova. Podle některých starostů už teď označení za vytipovanou lokalitu poškozuje obce – hůře se prý prodávají například stavební parcely. Podle dalších je to ale nesmysl, údajně nemají potíže.

„Zástupci dotčených obcí ve vytipovaných lokalitách mají často obavy z plánovaných průzkumných prací. Průběh průzkumů přitom bude mít na běžný chod obcí minimální dopad. Navíc souhlas s průzkumem není souhlasem s vybudováním úložiště, i kdyby se ukázalo, že lokalita je vhodná,“ snaží se diskutovat Jiří Slovák, vedoucí průzkumných prací. Obce si mohou najmout i vlastní experty, SÚRAO je zaplatí.

Obavy o kanalizaci jsou prý nesmyslné

Objevily se například i nepodložené argumenty, že SÚRAO rozkope už postavenou kanalizaci. Že průzkumy budou přímo v obcích.

„Žádná kanalizace se nikdy likvidovat nebude. Občané ani nepoznají, že průzkumy probíhají. Budou se odebírat jen vzorky a vrtat v neobydlených místech,“ vysvětluje Slovák a dodává: „I pokud by bylo na místě vybudováno úložiště, nikdo nic na běžném chodu obce nepozná. Bude naprosto bezpečné, bez negativního efektu. Náklaďáky tam také nebudou jezdit denně, ale třeba jen jeden za deset dní,“ přesvědčuje.

Největší strach mají obce z toho, že když nikdo s průzkumy souhlasit nebude, nařídí je direktivně vláda. Vhodná lokalita by pak automaticky podle starostů byla určená pro stavbu. Obce totiž nemají možnost, jak tomu zabránit. Roman Portužák z ministerstva obchodu a průmyslu tento postup v budoucnu nevyloučil. „Zatím ale nejsou žádné snahy používat vůči obcím tvrdou ruku,“ dodal.

Stále se vybírá

Průzkumy v okolí Lodhéřova, Budišova, Blatna, Božejovic, Pačejova a Rohozné začaly už v roce 1998. Od té doby SÚRAO stále vybírá nejvhodnější a nejcelistvější žulový masiv z původního seznamu 119 míst. V roce 2004 musely být ale všechny práce zastaveny kvůli nesouhlasům veřejnosti. Od té doby stojí.

SÚRAO chce na všech šesti lokalitách provést geofyzikální a geochemické průzkumy a určit vhodné místo pro vrt do hloubky až tisíc metrů, který má hodně napovědět o složení hornin. Dvě nejvhodnější lokality má SÚRAO předložit v roce 2015.

V roce 2030 má být zřízena podzemní laboratoř, jež má definitivně ověřit vhodnost. Budovat se má začít v roce 2045, první kontejnery se pak začnou ukládat v roce 2065.