Politická dohoda v Žatci? Ne! Je v nedohlednu. Město dál nemá stabilní vládu a jak se zdá, hned tak ani mít nebude. Vyjednávání o složení rady města nepomohla ani několikaměsíční pauza. Po dalším jednání, které se po dlouhé přestávce uskutečnilo v minulých dnech, se opět politici rozešli s výsledkem – dohoda není.

Že dohoda není je vlastně to jediné, na čem se oba tábory vzácně shodují. „Budeme dál jednat. Aktuálně se zdá, že by byla průchozí varianta tři na tři, nedohodli jsme se ale zatím na konkrétních jménech," řekla Deníku Zdeňka Hamousová, starostka a zástupce bloku pravice a nezávislých.

„Nedohodli jsme se, žádný posun není," uvedl také Karel Krčmarik z levicového bloku. „Naše návrhy byly zamítnuty, žádný nový ale nikdo neřekl," pokračoval.+

Dva tábory

Obě znesvářené skupiny, levice s lídry Krčmárikem (KSČM) a Šramotou (zvolený za ČSSD), s přispěním zastupitelů zvolených za Svobodné Petříčkem a Jelínkem na straně jedné a pravice s nezávislými, vedení Hamousovou (Volba pro město) a Hladkým (SNK – ED), na té druhé, se neustále handrkují, hádají i kvůli naprostým maličkostem, osočují se vzájemně z různých nepravostí, přešlapů, padlo i několik nařčení z podvodů, komunikují spolu buď vůbec nebo jen velmi obtížně.

Občas to na jednání zastupitelů v Žatci vypadá tak, že politici z různých skupin se vzájemně neposlouchají, že by se chtěli dohodnout to nevypadá. Žatec je díky aktuální politické situaci unikátní v celé republice. Za rok a půl od voleb se tam vystřídali dva lidé ve funkci starosty, skončily už tři rady města, od června tam dokonce není rada vůbec žádná a „zaskakuje" zastupitelstvo. Stále více jsou slyšet hlasy, že dění na radnici a spory se výrazně "podepisují" i na běžném chodu města, že "je to vidět". Schází plány do budoucna. Město prostě nefunguje, jak by mělo. Žatec je už několik měsíců extrémně politicky nestabilní. Tak dlouho netrvá situace, kdy není vláda města, nikde jinde.

Problémem jsou konkrétní jména

A co bude dál? Kompromis zatím není, nikdo nechce ustoupit. Když už se dohodne nějaká varianta, jsou problémem konkrétní jména.

A jak vypadají aktuální návrhy? Část pravice a nezávislí stále podporují variantu 4:3, podle nich nejlépe odráží výsledek voleb. V radě by zůstali čtyři zástupci pravice a nezávislých a byli by dovoleni tři z řad levice. Takové uspořádání je ale pro druhý tábor údajně už nemožné. „Taková rada už tady byla, nikam bychom se neposunuli. Když se jim něco nelíbilo, tak jsme byli silou přehlasováni. Tento návrh je pro nás nepřijatelný," řekl už dříve Karel Krčmárik.

Naopak levice údajně pořád prosazuje hlavně variantu 3:3:1. Tedy tři místa pro levici, tři pro pravici a nezávislé a jedno pro zastupitele zvolené za Svobodné. Tvrdí, že Aleš Jelínek a Tomáš Petříček nejsou ani s jedním táborem, proto by prý takovéto rozložení prý bylo spravedlivé.

Druhá skupina ale říká, že „Svobodní" stále spolupracují s levicí, nezávislí jsou prý jen „na oko". Fakticky by tak byl v radě poměr 4:3, jen s hlasem navíc pro druhou stranu. Proto také pravice a nezávislí tuto variantu odmítají. Faktem je, že Jelínek a Petříček ve sporných bodech často hlasují shodně, jako ČSSD a KSČM, zdá se tedy, že spolupráce trvá dál. „Nikam se netlačíme, nejsme ani s jedním táborem. Budeme rádi, když se domluví bez nás. Jsme připraveni podpořit rozumné návrhy, z jakékoli strany. My v radě být nemusíme," uvedl Aleš Jelínek.

Krčmárik, Šramota, Hladký… Ti oponentům nevyhovují

Zatím se tak aktuálně nejschůdněji jeví návrh 3:3, který první zmínil právě Jelínek. Fungoval by tak, že jen o sporných bodech, kde by se rada nedohodla, rozhodovalo by zastupitelstvo. S tímto návrhem, tedy tři na tři, vyslovily souhlas prakticky všechny strany. Jenže…

Vyjednavači se zadrhli na konkrétních jménech. Jednomu táboru vadí hlavně Karel Krčmárik a Miroslav Šramota, kteří už v radě byli a jejich kroky na radnici, když byli ve vedení. A to je také argument pravice a nezávislých, kteří říkají, že už oba jednou účelově rezignovali, přitom prý mohli v radě pokračovat. „Pro dost lidí jsou některá konkrétní jména problém. Rada fungovala, mohla pracovat, přesto odstoupili a teď se tam mají stejní lidé vrátit, to řadě zastupitelů vadí," řekla Zdeňka Hamousová.

Také levice ale některá jména nechce. Například podnikatele Jaroslava Hladkého. Požadují, pokud vyřadí některá svá jména, vyřadit i jeho. Ale ani na variantě bez těchto jmen zatím dohoda není, nikdo nechce ustoupit. Levice trvá na tom, že pokud bude varianta 3:3, má platit dohoda, že si uskupení nebudou mluvit do svých návrhů. Říká, že se nemá brát ohled na minulé rady, že je zcela nová situace. „Náš návrh na rozdělení míst v radě je pravice tři, levice tři, pokud by hlasování skončilo nerozhodně, rozhodli by zastupitelé. Protistrana ale chce mít ale v radě většinu, opět jsme se nedomluvili," tvrdí Miroslav Šramota, zastupitel zvolený za ČSSD.

Nestabilní je politická situace v Žatci dlouhodobě. Po předloňských komunálních volbách se ale ještě více vyostřila. Nejprve se dlouho jednalo, vznikla překvapivá koalice ČSSD, KSČM a pravicových Svobodných, kteří nejprve spolupráci s komunisty vylučovali. Starostou se stal Aleš Jelínek, místostarostou Miroslav Šramota. Toto vedení řídilo město ale jen dva měsíce, po petici a demonstraci za účasti několika stovek lidí bylo odvoláno. Pád koalice zapříčinil tehdy komunistický zastupitel Milan Pipal. Později byla sestavena široká koalice, ale byla velmi křehká. Pod vedením staronové starostky Zdeňky Hamousové vládla jen tři měsíce, v dubnu tři levicoví radní odstoupili. Poté se do rady vrátil Karel Krčmárik, šlo ale o tzv. provizorní radu. Zvolit se nechal jen proto, aby rada vůbec mohla fungovat. Také toto dlouho nevydrželo, v červnu podle dohody skončil a od té doby nefunguje rada žádná.