„Nechceme ale systém, který ve Vsetíně postavil pan Čunek. Chtěli bychom unimobuňky použít k výstavbě jednotlivých zateplených rodinných domů na celoživotní bydlení, třeba i s malými zahrádkami,“ uvedl včera Andrej Balog z občanského sdružení. Podle jeho slov se už na něj obrátilo na dvě stě romských rodin ze Žatce, které by takovou možnost bydlení uvítaly. „V Žatci existuje hodně rodin, které většinu ze svých sociálních dávek dají na zaplacení vysokého nájemného. Na živobytí jim už příliš peněz nezbývá,“ uvedl A. Balog.

Podle jeho slov by poblíž domků mohla vyrůst i výrobní hala, kde by Romové našli práci. „S diskriminací Romů při zaměstnávání se stále setkáváme,“ dodal. Na výstavbu domů chce sdružení získat peníze ze sociálních fondů Evropské unie a případně i od města.

Místostarosta Kassal nechce Romy separovat

Žatecká radnice záměr výstavby bydlení z unimobuněk podporuje. „Vyčlenili jsme 300 tisíc korun na studii, která má toto řešit. Vše je teprve v počátku, zatím nebyla vybrána ani lokalita, kde by takové domky mohly stát. Nechceme ale, aby bydlení vzniklo na samotě za městem. Nemělo by být ani v okolních vesnicích,“ uvedl žatecký místostarosta Aleš Kassal.

Bytovou situací Romů v Žatci se mimo jiné zabýval také nedávný výzkum ministerstva práce a sociálních věcí. Hlavním cílem projektu bylo získat informace o situaci v lokalitách, kde jsou sociálně slabí Rómové soustředěni. Poznatky využít pro čerpání peněz z Evropského sociálního fondu v období let 2007 až 2013 na řešení situace. Podle zprávy ministerstva jsou taková místa v Žatci tři. V jednom z nich, v historickém centru, bydlí zhruba čtyři sta Romů.

Zchátralé domy, neplatičství a černé odběry

„Žijí ve zchátralých domech. V některých objektech chybí tekoucí voda. Obyvatelé si nabírají vodu ze sklepa. Některé domácnosti mají odpojenou elektřinu z důvodu neplatičství, dochází k nelegálním odběrům,“ uvádí se ve zprávě. Romové se v historické části Žatce usazovali v několika vlnách. Několik rodin přišlo do Žatce již koncem 50. let minulého století. Začátkem 80. let tam dorazila velká vlna přistěhovalců z východního Slovenska, několik slovenských rodin se tam přistěhovalo i v minulých letech.

Mnoho Romů z této lokality na počátku 90. let odešlo do bytů na sídlišti Jih. Písečnou ulici a její okolí označuje zpráva za další romskou lokalitu, kde jich bydlí dvě stovky. „Po revoluci tam byly nabídnuty byty Romům žijícím do té doby v lukrativních domech v centru města. V letech 1990-92 se do lokality přistěhovalo asi 50 romských rodin. Sestěhovávají se sem nadále. Byty v této lokalitě mají nižší tržní hodnotu. Je zde potenciál k vývoji v sociálně vyloučenou lokalitu,“ uvádí výzkum.

Ve třetí lokalitě v Žatci, v holobytech na okraji města v Čeradické ulici, bydlí zhruba tři desítky Romů. Romové bydlící v uvedených lokalitách jsou téměř všichni nezaměstnaní a mají nízké vzdělání. Příležitostně pracují „načerno“. Občas si přivydělávají sběrem ovoce, železa nebo dovozem opotřebovaného zboží z Německa. Objevuje se u nich řada sociálních problémů, například lichva, nemožnost splácet půjčky na vysoké úroky, drobná trestná činnost, občas i prostituce, gamblerství, narkomanie a alkoholismus. Většina v „ghettech“ bydlících Romů má problémy s placením nájmů