Zdroj: DeníkJaká je situace v tocích ve správě Povodí Ohře? Je významné sucho?
Je. Podzim je obecně z pohledu dlouhodobého sledování nejsušším obdobím roku. Přestože při pohledu ven možná uvidíte louže nebo mokrý trávník. To je dáno tím, že při podzimních teplotách se voda tak rychle neodpaří z povrchu. Takže stačí ranní mlha a máte mokro půl dne. To je ale jen pocit. Co se týče množství srážek, je podzim téměř to nejhorší, co je. Z dlouhodobého průměru spadne i v létě více srážek. Na podzim je ještě jedna výhoda – stromům opadává listí. Zeleň tak nepotřebuje tolik vody, takže sucho na první pohled vidět není.

A na pohled druhý?
Když se podíváte do vodních toků, tak tam to vidět je. Léto bylo suché, na jaře přestalo poměrně brzy pršet, byla dlouhá epizoda, kdy bylo sucho. Na hodně tocích tak platí zákazy odběrů povrchových vod. Ty se vydávají proto, že ve vodních tocích je málo vody a veškerý život, který tam je, musí mít šanci přežít. Ať to jsou ryby, korýši nebo mikroorganismy. A kdybychom jim tu vodu sebrali, nebudou mít šanci přežít a to nechceme.

Povodí Ohře má na starosti správu drtivou většinu toků v Ústeckém kraji. Kromě samotné Ohře jde také o její přítoky nebo přítoky Labe jako je Ploučnice nebo Bílina.

Má sucho vliv i na zajištění pitné vody?
Člověk si s vodou dokáže poradit, protože dokázal postavit přehrady, které zadržují spoustu vody. Pro pitné účely zajišťujeme dostatek vody. Umíme si sáhnout pro pitnou vodu také do podzemí, což by nemělo být prioritou, protože kvůli tomu podzemní vody zaklesávají ještě hlouběji. Aby se jejich hladina doplnila, je potřeba hodně času, případně opravdu vydatných sněhových srážek během zimy. Z běžných srážek se nikdy nedoplní, v suchých letech se ztráty prohlubují i přirozeně. U povrchových vod je to jiné, tam se v nádržích zadrží všechny srážky, které spadnou.

Jak se pak nakládá s vodou?
V nádržích voda zůstane tak dlouho, jak ji budeme potřebovat. Je možné nadlepšovat i průtoky pod vodním dílem, čímž zajistíme stabilní podmínky pro život ve vodě. Jsem na Povodí Ohře 25 let a nepamatuji se, že by byl na dolním toku Ohře vyhlášen zákaz odběru povrchových vod, protože tam je vody dostatek. Každá nádrž má v podmínkách, že musí zajišťovat určitý průtok. Minimální zůstatkový průtok může být stanoven například na 60 litrů za vteřinu a to musí být zachováno. Jenže v suchých měsících přitéká do nádrže třeba jen pět litrů. Takže těch 55 litrů je dotací do vodního toku, to je obrovské množství vody. To je funkce vodních nádrží a opakuje se to prakticky každý rok. Díky tomu pod nádržemi nepoznáte, že je sucho. Kdežto na jiných tocích to poznáte velmi dobře.

Je možné na takových tocích poznat výkyvy počasí?
Pokud je dlouhodobé sucho a přijde srážka, která velmi rychle zvedne průtok, tak se hladina během několika hodin až dní vrátí na úroveň před deštěm. Nádrž takové srážky dokáže zadržet a dlouhodobě s nimi hospodařit. Rozložení srážek v průběhu roku totiž není zcela ideální, mnohdy přijde hodně srážek najednou a následuje dlouhé období sucha.

Ilustrační foto
Sucho není tak silné jako v posledních letech, o jaře rozhodnou zimní srážky

Je s tím možné něco dělat?
Rozložení srážek samozřejmě nijak neovlivníme. Potřebujeme, aby krajina byla schopna co nejvíce vody zadržet, třeba prostřednictvím mokřadů nebo tůněk. Potřebujeme také, aby postupně klesala spotřeba vody. A pak se připravit a spotřebovávat tu vodu, kterou máme připravenou někde v nádržích.

Jaká je situace se spodními vodami v povodí Ohře?
Nevím, protože ji nemonitorujeme. Druhotné informace ale máme z vodních toků. Jak jsem říkal, když je sucho a najednou silně zaprší, průtok na tocích prudce vyskočí nahoru. Když se rychle vrátí zpátky, víme, že je sucho a podzemní vody moc není. Pokud by mu to trvalo delší dobu, než se vrátí na výchozí hodnoty, případně jich ani nedosáhne, tak došlo k doplnění hladiny podzemní vody. Každá podzemní voda skončí v povrchové vodě. Když je v potoce málo vody, je jasné, že podzemní vody zaklesávají.

Říkal jste, že pracujete na Povodí Ohře 25 let. Změnily se za tu dobu v souvislosti se suchem například manipulační řády vodních děl?
Manipulační řády se příliš nemění. Ty se připravují na základě dlouhodobých pozorování a s výhledem staletí. Není to dílo na padesát let, aby se každých pět let změnily manipulace, to rozhodně ne. Mění se v nich nanejvýš nějaké drobnosti. Kromě odborného připravení se musí řády projednat s obcemi, na které mají dopad. To, jak se s danou přehradou bude manipulovat, se ví ještě dříve, než je postavená.

Reaguje se na přehradách v průběhu roku na srážky?
Během manipulací se samozřejmě reaguje na srážky i na sucho. Pokud je na jaře velký průtok, je i odtok velký, protože máme zásobu v nádrži dostatečnou. Leda by přišla povodeň, tak se víc vody zadrží a naplní se část určená pro zvládání povodní. Jarní vyšší průtoky jsou víceméně chvilkovou záležitostí, protože se více odpařuje, zeleň má větší spotřebu vody. Čím je víc sucho, tak se ubírá na odtoku, odebírá se voda pro zásobování lidí vodou, pro zemědělství. V určité fázi se po dohodě s rybáři nehýbe s hladinou, aby se ryby mohly v klidu vytřít. Není to tedy definované tak, že k určitému datu musíme mít úplně vypuštěno, nebo naopak napuštěno. Děláme to v kontextu aktuální situace a potřeb. To je takové operativnější. Ale manipulační řády se nemění.