S rekordně vysokým rozpočtem v letošním roce například hospodaří ve Vroutku na Podbořansku. Příjmy si naplánovali na 53 milionů, výdaje na 68 milionů korun. Schodek je výši 15 milionů.

„Za posledních 13 let, co jsem starostou, máme schválený schodkový rozpočet každoročně. Důležitější ale je, jak dopadne rozpočet na konci roku. A ten byl u nás až na jednu výjimku pokaždé vyrovnaný nebo v přebytku,“ sdělil vroutecký starosta Jaromír Kubelka.

Největší letošní investicí ve Vroutku je výstavba cyklostezky podél silnice do Podbořan. Práce se rozeběhnou v nejbližších týdnech, hotovo má být na konci roku. Vyjde na přibližně 13 milionů korun, podstatnou část zaplatí dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vysoký rozpočet si naplánovali také v Peruci na Lounsku. Příjmy mají dosáhnout téměř 51 milionů korun, výdaje 96 milionů. „Rozpočet v tak velkém schodku určitě neskončí. Naplánovali jsme si řadu investic, na které dostaneme dotace. Ty v rozpočtu zatím zahrnuté nejsou,“ vysvětlil místostarosta Jan Vnouček.

Větší investice s dotacemi mají směřovat například do rekonstrukce školního hřiště a revitalizace Hořejšího rybníku v Peruci či přestavby budovy bývalého obecního úřadu v Hřivčicích. Rozpočet Peruce je značně ovlivněn také stavbou kanalizace a čističky odpadních vod ve spádových Telcích a sousedních Vrbičanech, půjde na to 30 milionů korun.

V Libešicích hledají kde ušetřit

Rekordní sumy si letos naplánovali také v Liběšicích na Žatecku. Rozpočet obce počítá s výdaji přes 23 milionů korun. „Když jsem před dvaceti lety začínal ve funkci starosty, měli jsme výdaje přibližně tři miliony korun,“ přiblížil liběšický starosta Petr Valenta. „Naše finanční situace je ale pořád stejná. Růst příjmů jde v ruku v ruce s růstem výdajů. Vše zdražuje, ceny se zvedají. Takže si nijak zvlášť vyskakovat nemůžeme, stále se snažíme ušetřit, kde se dá,“ vyplynulo z jeho slov.

Příkladem je letošní největší investice – přestavba bývalého zdravotnického střediska na byty. Z výběrového řízení vyšla nejnižší nabídka osm milionů korun. „To se nám zdálo moc. Proto se pustíme do rekonstrukce sami, část prací si uděláme svépomocí a jen část zadáme firmám. Počítám, že takto ušetříme tak dva miliony,“ nastínil starosta.

Podstatná část financí, které do rozpočtů měst a obcí přicházejí, jsou daňové příjmy. Hlavně pak ze státem přerozdělované daně z přidané hodnoty a daně z příjmů fyzických a právnických osob. Pro rozpočty obcí je tak důležitá ekonomická kondice státu, jeho firem i obyvatel. Klíčový je v tomto ukazatel hrubého domácího produktu. Prognózy jeho vývoje ale nejsou příliš optimistické.

Naopak nejvíc peněz z rozpočtů obcí jde na investice a údržbu obecního majetku a na vlastní chod samosprávy.