Kdy a kde v Žatci vystoupila světoznámá tanečnice Josephine Bakerová, kdy tam přijel první vlak nebo kdy nad ním přeletěla obří vzducholoď Graf Zeppelin. To je výčet kuriozit a zajímavostí z historie Žatce, o kterých informuje zdejší regionální muzeum ve své internetové encyklopedii. V minulých dnech tam muzeum přidalo další. Týká se Johanna Wolfganga Goethe a chmelového salátu.

Salát se stal v předminulém století proslulou žateckou lahůdkou. „Pochutnával si na něm například právě i tento slavný německý básník, který podle městské kroniky projížděl Žatcem roku 1810 a dvakrát také roku 1812. Dvakrát směřoval do Karlových Varů a potřetí se z nich vracel. Chmelový salát mu servírovali jako přílohu k pečenému kuřeti v hostinci na žateckém náměstí,“ připomněla historička žateckého muzea Milada Krausová.

Goethe, který podle historických pramenů ocenil Žatec jako „vskutku pěkné město“, si navíc odvážel salát ve džbáncích také s sebou. Literatura uvádí, že si ho vybral i jako překvapení pro svoji známou z Karlových Varů. „Pochvaloval si samozřejmě i žatecké pivo. Byl totiž ve městě v době, kdy pivovar slavil desáté výročí svého založení,“ dodala.

Německy psaná městská kronika uvádí, že Goethe měl ve městě i svoji pamětní desku, která byla odhalena roku 1932 u příležitosti jeho stého výročí úmrtí „Zmizela po druhé světové válce jako velká část připomínek německé kultury. I proto se později na Goethovy průjezdy městem zapomnělo,“ připomněla Milada Krausová.

Chmelový salát

A slavný chmelový salát? „Jak ho přesně v Žatci dělali, už dnes nevíme. Víme však, jak se chmel v kuchyni už od středověku používal. Kuchyňské využití měly mladé chmelové výhonky. Ty se vyrývaly ze země, ještě než se dostaly na povrch. Jedly se se solí, pepřem, octem s cukrem a olejem. V salátu se daly kombinovat například s kapustovými poupátky. Výhonky bylo třeba nejdříve povařit ve slané vodě. Salát se podával, jak už víme z Goethovy návštěvy, s pečeným masem,“ zmínila historička.

Chmel se využívá v kuchyni i v současné době. Pokrmy se připravují z mladých výhonků chmele, které mají jemnější chuť a můžou být upravovány podobně jako chřest. V kuchyni lze využít i květenství chmele – šištice. Dodávají jídlu štiplavou a lehce nahořklou chuť.

Například restaurace Chrámu chmele a piva nabízí chmelové knedlíky, tuto typickou rostlinu pro Žatec její kuchaři využívají i při přípravě sladkého dezertu. „Do jeho základu dáváme naše pivo. Dezert servírujeme ve třetinkovém půllitru, a když je sezona, tak ho navrchu zdobíme chmelem,“ přiblížil pověřený ředitel této městské organizace Ondřej Baštýř.