„Přichází k vám průvod masek, aby se tu chvíli zasek. Bude hudba, bude tanec, zajdeme k vám na dlabanec. A vesele po tanečku, dáme si i kořalečku," zhruba tak nějak přibližně zpívali a recitovali účastníci maškarního průvodu u každého stavení v sobotu v Brodech na Podbořansku. V obci, kde trvale žije jen asi sedmdesát obyvatel, slavili tradiční masopust.

"Osada je to malá, ale tradice a pospolitost mezi lidmi i dobrá nálada tu mají své stálé místo a to je dobře," říkal starosta Krásného Dvora Zuliko Vychytil, který přišel účastníky osobně pozdravit. V minulých letech se sám i obvykle nastrojil do masky a byl členem průvodu, letos mu to ale nevyšlo kvůli jiným povinnostem, avšak na startu masopustu se tradičně objevil.

Tak vypadal masopust v Brodech loni: 

Do průvodu se zapojilo asi pětadvacet lidí, nechyběl mezi nimi například kominík, kat, vlakový výpravčí, čert, čmelák a další postavičky. K dobré náladě hrála harmonika. Účastníci prošli celou vesnici, zazpívali, zatančili, popovídali, v jednotlivých domcích dostali občerstvení. Nezapomněli se zastavit ani u lípy na návsi, která letos slaví kulatiny: vysazena byla podle pamětníků prý přesně před padesáti lety.

Veselice v Brodech byla jednou z prvních, která zahájila letošní masopustní sezonu v okrese Louny. A že ta bude pořádně bohatá: další taškařice budou pokračovat hned tuto sobotu a potom vlastně každý víkend až zhruba do poloviny března. Nyní v sobotu se například chystá masopust s průvodem třeba ve Vroutku a tam si budou muset účastníci pěkně přivstat, protože start se plánuje už kolem osmé hodiny ráno.

Oblíbené masopusty s dlouhou tradicí jsou také například ve Stradonicích, kde se účastníci sejdou rovněž tuto sobotu, ale až po obědě ve 14 hodin, nebo v Dobroměřicích, na nějž se zájemci mohou těšit 24. února. Týž den, 24. 2., proběhne také celodenní bohatý zábavný program na Statku Pohoda ve Skupicích u Postoloprt, kde bude přítomen dokonce i skutečný živý medvěd - díky známému chovateli šelem Jaroslavu Kaňovi z Veletic.

Tak vypadal loni masopust ve Skupicích: 

v Zeměchách na Lounsku: 

nebo v Žatci:

Masopustní veselí sice původně navazuje na lidové tradice ze staročeského venkova, ale v posledních letech čím dál častěji jsou jeho dějištěm i města. Letos bude probíhat například v Lounech, Žatci i Podbořanech. "V Lounech bude centrum města patřit masopustnímu maškarnímu průvodu v úterý 13. února dopoledne. Součástí bude hudba, dobroty, hlahol a rej. Akci pořádá Městská knihovna Louny ve spolupráci s Oblastním muzeem v Lounech, městem Louny a dalšími subjekty," uvedla Dagmar Kučerová, ředitelka Městské knihovny Louny.

V Žatci je připraven bohatý program pro děti i dospělé na sobotu 17. února. "Bude spojen i s farmářskými trhy. Ty budou probíhat na náměstí od rána a nabídnou i masopustní speciality. Ve 12 hodin projde přes město maškarní průvod. Masky budou odpoledne také bruslit na kluzišti před radnicí," přiblížil některé zajímavosti z celodenního veselého programu Tomáš Kassal, mediální pracovník pro město Žatec.

V Podbořanech proběhne masopustní setkání stejně jako v Lounech v úterý 13. února. Sraz je v 15.30 hodin u žlutého husitského kostela. "Akce je prioritně určena pro rodiny s dětmi, ale zúčastnit se může každý. Těšíme se na všechny účastníky i členy průvodu, každý si může přinést svou masku, případně si ji i půjčit v prostorách Rodinného centra 1. české společnosti," uvedl Ivo Kraus z Československé církve husitské, jeden z pořadatelů.

Masopust Ilustrační foto(lidově ostatky, fašank, morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek, jakož i slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března.

Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Jiný výklad původu masopustu vychází z římského náboženství, které s předjařím spojovalo vegetační a plodnostní božstva, jako je Bakchus.

V původním smyslu jde o „opuštění masa“ (slovo karneval pochází nejspíš z italského carne levare, „dát pryč maso“). Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. 

Zdroj: Wikipedia.org