„Oněch osm měsíců na vesnici, snad nejlepší čas tvého života,“ vzpomínal Franz Kafka společně s přítelkyní Milenou Jesenskou ve svých dopisech na Siřem. Vesničku, kam se uchýlil na přelomu těžkých let 1917 a 1918, v době, kdy se dozvěděl o tuberkulóze.

Kafka v Siřemi hlavně odpočíval, četl, poznával život na vsi, který se mu tehdy zalíbil, inspiroval se pro své další psaní. „Choval se v Siřemi jako spisovatel v přírodě. Byl tam na ozdravném pobytu. Pozoroval, psal, když měl náladu, pomohl své sestře,“ popisuje typický den slavného literáta na vsi Markéta Mališová, ředitelka Společnosti Franze Kafky.

Podle některých kafkologů se dokonce Kafka v Siřemi inspiroval pro napsání Zámku, jednoho ze svých stěžejních románů. Siřem je zmiňována v kafkových životopisech právě jako jedno z míst, kde sbíral podněty pro tento román. Rukopis sice začal vznikat až o několik let později, v roce 1922, zážitky ze vsi ale s velkou pravděpodobností zužitkoval v Zámku.

Franz Kafka (1883 – 1924)

Pražský spisovatel židovského původu, jeden z nejvíce oceňovaných tvůrců 20. století. Narodil se v rodině velkoobchodníka s galanterií Hermanna Kafky a Julie Kafkové. Měl dva bratry, kteří umřeli už v dětském věku, a tři sestry. Všechny byly obětmi nacistického teroru a zemřely v koncentračních táborech. Po Praze se přibližně čtrnáctkrát stěhoval, pobýval i v dalších místech, hodně cestoval. Mateřštinou Franze Kafky byla němčina, hovořil ale také česky a francouzsky. Studoval práva. V roce 1906 promoval a stal se doktorem práv. Později pracoval v pojišťovně, v posledních letech byl penzionován. Zemřel v roce 1924 na tuberkulózu.

Zdroj: wikipedia.cz


Právě Siřem byla totiž jednou z jeho prvních zkušeností s vesnickým životem, pobýval tam dlouhých osm měsíců, měl blízko k sedlákům, jejichž život pak zpracoval v Zámku. „Každého spisovatele ovlivňují každodenní vjemy. Určitě některé siřemské zážitky použil ve svém díle, tak proč ne v Zámku,“ připouští Mališová. Vždyť některé reálie z románu jsou Siřemi tak podobné…

Téměř stejně jako Mališová mluví i Josef Čermák, jeden z předních znalců Franze Kafky. „Byl autobiografickým autorem, jeho život se v jeho díle odráží. Každý jeho pobyt je někde zobrazen. Nelze ale přesně identifikovat, co, a který pobyt Kafku inspiroval při psaní románu,“ myslí si.

Je sýpka románovým zámkem?

Jedním z podnětů pro Kafku měla být podle některých informací tamní sýpka, údajně právě románový zámek. To ale odborníci příliš nepotvrzují, jde jen o jednu z mnoha domněnek. „Budova zámku pravděpodobně nemá konkrétní předlohu, prostě vznikl v kafkově hlavě,“ je přesvědčen Čermák.

Kafka dorazil do Siřemi 12. září 1917. Na vlak ho v Praze doprovodil jeho nejlepší přítel Max Brod, který ale s jeho pobytem na Podbořansku nesouhlasil. Kafka v noci ze 12. na 13. srpna 1917 dostal první záchvat chrlení krve a lékaři u něj objevili tuberkulózu. Spisovatel si proto v pojišťovně, kde v té době pracoval, vzal volno a rozhodl se léčit na čerstvém vzduchu. Vybíral si z několika míst, nakonec ale vyhrála Siřem, kde na jednom z malých statků hospodařila jeho oblíbená sestra Ottla. „Kafka prožil v Siřemi hodně zajímavé období. Hodně četl, jeho Siřemské zápisky jsou také významné,“ popisuje několik měsíců na Podbořansku Čermák.

Co Siřem spisovateli nabízela? Moc toho nebylo. Pěstovalo se obilí a samozřejmě chmel. Nejbližší železniční stanice byla v Měcholupech, pošta v Blšanech, zapadlá Siřem byla bez elektřiny. Ve vsi bylo několik hrnčíren, řezník, několik hospodářství, kostel a škola. Paradoxně v té době navíc na Žatecku řádila epidemie tuberkulózy, se kterou se spisovatel do Siřemi přijel léčit. Kafka pravděpodobně bydlel v domě poblíž kostela, který už ale dnes nestojí.

Pocit svobody

Obec ho ale přitáhla také díky němčině, kterou se tam mluvilo. Zaujala ho svoboda, volnost oproti městskému životu, cítil se svobodný, utíkal i od své nemoci. Často chodil na procházky do okolí, měl návštěvy, čas na čtení, například Kierkegaarda, studoval hebrejštinu, měl čas na přemýšlení. Když chtěl, pomáhal, občas se staral o svou malou zahrádku. Později na období strávené v Siřemi rád vzpomínal.

Když bylo pěkně, vynesl si polstrovanou židli, dvě stoličky, svlékl se do půli těla a slunil se. Jak je ale pro Kafku typické, nic nebylo jednoznačné. „Byl v Siřemi podle mého šťastný i nešťastný zároveň. Byl rád se svou sestrou, ale asi mu chyběl městský život, na který byl dlouho zvyklý. Určitě to pro něj ale bylo inspirativní prostředí, Siřem má překrásné a rozmanité okolí. Malebnost a syrovost v jednom,“ vypráví Markéta Mališová.

Kafka na Podbořansku také psal, ale určitě ne tolik, jak by si přál. Psal deník, Siřemské zápisky. Často ho od psaní něco rušilo, trápil ho také nedostatek petroleje. Stěžoval si na rušnou náves, křičící děti, bušení z dílen, hlučné domácí zvířectvo. Přátelům psal, že blízko jeho pokoje hraje snad jediný klavír v severozápadních Čechách. Také myši ho trápí, paradoxně si pak ale stěžoval i na kočku, která je vyhnala, byla totiž moc přítulná a vyrušovala ho právě při psaní. „Myši jsem vypudil kočkou, ale jak se mám zbavit kočky,“ ptal se Kafka přátel.

Kafka také prožil v Siřemi pravou zabíjačku. Příliš ho ale nezaujala. „Odporné jídlo. Včera prasečí noha, dnes ocas,“ stěžoval si.

Komplikované vztahy

Rok 1917 nebyl pro Kafku nijak lehký, Siřem mu poskytovala útočiště, také proto tam byl pravděpodobně spokojený. Kafka řešil svůj komplikovaný vztah k otci, poměr se snoubenkou Felice Bauerovou, s níž se, ještě než opustil Siřem, rozloučil, dověděl se o své těžké nemoci. Snoubenka byla také první, kdo spisovatele v Siřemi navštívil, setkání ale nebylo příliš vydařené a během návštěvy v Praze Kafka poměr ukončil. Přijímal na Podbořansku i další návštěvy. Sice ho ani jednou nepřijel navštívit Max Brod, jenž jeho pobyt v Siřemi neschvaloval, ukázal se ale Oskar Baum, šéf z pojišťovny a další.

Kafka také třikrát Siřem opustil, vždy cestoval do Prahy. Navštěvoval tam lékaře, známé, vozil jim dárky, posílal jídlo, válečné období bylo hodně obtížné. Pobyt v Siřemi ukončil Kafka na přelomu dubna a května 1918.

Kafkovo dílo

Za nejdůležitější Kafkovy práce jsou všeobecně považovány romány Proces, Amerika a Zámek, a také povídka Proměna.
Stěžejní část Kafkova díla byla za jeho života téměř neznámá, publikoval jen několik povídek. Proslulosti dosáhl Kafka až po své smrti, zejména po 2. světové válce, dnes patří ke klasikům literatury 20. století.
V jeho díle se objevuje osobní duševní rozpolcenost, často se cítil osamělý a bezmocný. Pocit vyřazenosti a izolovanosti jsou důležitými motivy jeho tvorby. Nejvíce ho přitahovalo téma úřední moci a její vliv na lidi. Hlavním znakem jeho tvorby je, že píše výhradně o sobě a pro sebe, je přítomen ve všech svých písemných výtvorech.
Právě k napsání Zámku se měl inspirovat také při svém pobytu v Siřemi.

Zdroj: wikipedia.cz