Kafka, Zámek, Havel, Forman. Přijde vám to jako zajímavá kombinace? V šedesátých letech minulého století nechybělo mnoho a vznikl z tohoto spojení film. Proti bylo ale tehdejší vedení Barrandova, nevznikl nakonec ani scénář.

Světoznámého režiséra a držitele filmového Oskara Miloše Formana a literáta a bývalého prezidenta Václava Havla pojí dlouholeté přátelství. To chtěli v šedesátých letech stvrdit i prací.

Prací na filmu o Kafkovi, který oba fascinoval a inspiroval. „Bohužel, k realizaci ale nedošlo. Když jsem se o našem projektu zmínil na Barrandově, tak mě nejen vyhnali, ale i naznačili, abychom už o podobných záměrech ani nehovořili,“ vzpomíná na tehdejší odmítnutí u komunistických kádrů Miloš Forman.

Forman s Havlem se nakonec nedostali ani k napsání scénáře. Pravděpodobně se na zamítnutí podepsalo to, že tématem měl být u úřadů neoblíbený Kafka, navíc když ještě spoluautorem měl být Havel. „Scénář jsme nakonec nikdy nenapsali. Doba se zrychlila, změnila a my měli náhle jiná témata,“ přiznává Václav Havel.

Nápad na film se tehdy zrodil během dlouhých večerů. „Stály za tím hodiny kecání o všem možném,“ říká Forman.

„Dílem Franze Kafky jsem byl od mládí fascinován, ale vydáváno nebylo a autor rovněž vydáván nebyl. Nejdříve jej zamlčovali nacisté, potom i komunisté. Změna nastala až právě v šedesátých letech, kdy šel Kafka ve světě do módy a Československo si uvědomilo, že by to mohlo turisticky využít. S mým přítelem a spolužákem Milošem Formanem jsme se proto rozhodli napsat a natočit o Kafkovi a o Siřemi film,“ rozpovídal se Václav Havel.

Obě světoznámé hvězdy kulturního nebe se dokonce byly v Siřemi před desítkami let podívat. Havel s Formanem tam studovali prostředí a hledali Kafkovy stopy. „Nejživěji vzpomínám na naše sezení s chlapíky v siřemské hospodě. Vyptávali jsme se jich, zda vědí, kdo byl Franz Kafka, že tam pobýval, léčil se a psal,“ popisuje Havel.

Místní nevěděli téměř nic

Jejich pátrání ale nebylo moc úspěšné, místní nevěděli téměř nic. „Nesmíme zapomínat, že to v té době byla naprosto umělá vesnice, protože starousedlíci byli odsunuti a novousedlíci ji nepovažovali za domov. Nicméně Siřem byla přesně taková, jak ji Kafka popsal,“ myslí si muž, jenž zvedl nad hlavu nejslavnější filmovou trofej, Oskara, za snímek Přelet nad kukaččím hnízdem.

A o čem, že měl vlastně film být? Siřem v něm měla hrát velmi důležitou roli. „Scenérie Siřemi s barokní sýpkou na kopci, k níž se nedá nikudy dojít, prý inspirovala Kafku k napsání Zámku. Odjeli jsme proto do Siřemi a nápad se nám líbil čím dál víc,“ popisuje vznik náčrtu filmu Havel.

„Námětem mělo být turistické využití místa zadané architektonickému ateliéru. Ten vyšle zeměměřiče, aby označil dům Kafkovy sestry, kde spisovatel pobýval, identifikoval trasu zeměměřiče K., vyměřil cestu k zámku a posléze podklady odevzdal ke zpracování. Jenomže zeměměřič začne narážet na všemožné byrokratické překážky, propletence, záhady. Tedy parafráze kafkovského Zámku,“ prozradil Václav Havel.

„Už se k tomu nevrátíme. Máme jinou práci, jiná témata,“ dodal.