Šíření hoaxů řeší policie už od první jarní vlny. „Od začátku roku evidujeme více než sto případů šíření poplašné zprávy, které souvisí s Covid-19,“ vypočítává policejní mluvčí Ondřej Moravčík.

Deník proti fake news.Zdroj: DeníkNěkterým uživatelům internetu ale dochází trpělivost. Když nepomáhá domluva autorům příspěvků v rámci diskuzí, neváhají podat trestní oznámení. Třeba když se hoaxy dostávají i mezi děti.

Obzvlášť spadeno mají lidé na novinářku a aktivistku Janu Peterkovou. Na YouTube provozuje vlastní kanál nazvaný „Jana Peterková Koronavirus – podvod století“. Proti jejím aktivitám se vytvořila na Facebooku skupina, která má více než tisíc uživatelů. Podle serveru Hoax.cz, který každý měsíc vytváří žebříček deseti nejsdílenějších hoaxů, figurovaly nepravdy kolem covidu v říjnu v jeho polovině. Nejčastěji to byla falešná zpráva o vpravení čipu do těla skrze vyšetřovací tyčinku na covid-19, který bude kontrolovat pohyb a myšlení lidí. Autorem plánu na čipovou totalitu má být Bill Gates. 

Jedna z nich se rozhodla podat trestní oznámení poté, co fake news vystrašila její desetiletou vnučku. „My dospělí to dokážeme rozumově zvládnout, ale aby mi volala naše vnučka s brekem, že bude válka, budou tady tanky a odvezou ji od maminky do lágru, tak to už ani náhodou,“ komentuje uživatelka rozhodnutí, které vedlo k podání trestního oznámení. „Malá brečela jak tygr. Poslala jí to zkopírované spolužačka z nějakých stránek o zvířátkách. Ty svoje bláboly sdíleli snad úplně všude,“ dodává směrem k Peterkové.

Deník oslovil s prosbou o vyjádření a vysvětlení ohledně možného šíření hoaxů mezi dětské uživatele přímo Janu Peterkovou, zatím ale neodpověděla. Policie ke konkrétním osobám informace nepodává, připouští ale, že známější tváře či politiky v hledáčku má. „Můžeme potvrdit, že evidujeme oznámení upozorňující na toto jednání ze strany veřejně činných osob,“ doplňuje Moravčík.

Od jara řešila policie v Ústeckém kraji osm trestních oznámení podaných přímo kvůli poplašným a nepravdivým zprávám. Po jednom v okresu Most a Ústí nad Labem, po dvou v Chomutově, Teplicích a Děčíně. Většinu případů policie odložila, protože dospěla k závěru, že nedošlo ke spáchání trestného činu. Často totiž nehrál roli zlý úmysl, ale jen náhoda. Jako u teplického případu.

„Situace vznikla tak, že jedna pracovnice teplického magistrátu zaslechla telefonujícího muže a spojila si výroky koronavirus, karanténa a Proboštov. S těmito poznatky se obrátila se na svou kolegyni a oznámení se dostalo až na obecní úřad v Proboštově,“ popisuje mluvčí krajské policie Šárka Poláčková. „V obci v té době nebyla nákaza prokázána u žádného z občanů, a radnice se proto rozhodla podat trestní oznámení. Zjistili jsme i totožnost muže, který telefonoval a provedeným šetřením vyšlo najevo, že nedošlo ke spáchání žádného trestného činu ani přestupkového jednání,“ dodává Poláčková.

Podle agentury Ipsos a jejího výzkumu se osm z deseti Čechů setkalo s fake news. Z výzkumu také vyplývá, že zpočátku jim věřili a opakovaně se jimi dala zmást více než polovina dotazovaných. „Míra uvěření fake news je v ČR nad průměrem ostatních zemí,“ říká mluvčí společnosti Ipsos Markéta Kneblíková. Světový průměr je 44 procent. „Častěji fake news uvěřili jen obyvatelé Egypta, Nigérie a Číny. Češi zaznamenají fake news nejčastěji v prostředí internetu, nejčastěji právě na síti Facebook,“ dodává Kneblíková.

Jak zabránit styku s dezinformacemi?
Podle odborníka na sociálně patologické jevy Jiřího Škody z ústecké univerzity to je v podstatě nemožné. „Fake news mezi námi byly, jsou a budou. Jen se jim dříve takhle neříkalo. Byly to prostě pomluvy, drby, kec,“ říká odborník. „My jako jednotlivci nikdy nebudeme mít dostatek informací, abychom spolehlivě rozlišili politické fake news od nějaké pravdivé zprávy. Každá přijatá informace navíc podléhá naší interpretaci, do které se promítají naše postoje, zkušenosti, preference, dřívější názory,“ doplňuje Škoda.