Ve Chbanech na Chomutovsku se ozval ohlušující výbuch. Tamní továrna, která vyrábí betonové prefabrikáty, je v troskách. Šest lidí se pohřešuje… Naštěstí jen jako. K žádné katastrofě tam nedošlo, to si jen na tamním sutinovém trenažeru dali dostaveníčko špičkoví psí záchranáři speciálně cvičení na vyhledávání zavalených lidí a jejich psovodi, aby změřili síly na prestižním klání.

Všude hory cihel, kusy betonu, polorozbořené domy… Elitní čtyřnohé záchranáře to nezastaví, každou chvíli se ozve štěkot označující naději – nález člověka.„Hledej,” vysílá Nikola Skokanová do sutin svou parťačku April. Ta svůj čumák umí používat skvěle, sutiny prochází pečlivě, její psovodka ji vysílá do všech koutů.

Po několika minutách se trenažerem začne rozléhat psí štěkot. „Haf, haf, haf, haf,“ spustila April. Nepřestane, dokud k ní její psovodka nedojde a neřekne rozhodčímu, kde se zasypaný člověk nachází. Nikola Skokanová si pak psa pochválí a pokračují.

„Tato soutěž probíhá podle podmínek nejtěžších záchranářských zkoušek. Na cvičišti se nejdříve hodnotí poslušnost a ovladatelnost psa, musí také zvládnout obtížné překážky. Poté se vyráží do dvou terénů, sutin, kde hledají živé osoby, ale i vzorky s mrtvolným pachem,“ přibližuje prezidentka Svazu záchranných brigád kynologů ČR Helena Šabatová.

Letos poprvé se Pohár Prezidenta koná také jako Memoriál Vladimíra Kuchty, zakladatele záchranářské kynologie u nás. Při zahájení všichni účastníci uctili tuto legendu minutou ticha, prohlédnout si mohli jeho „síň slávy“.

Už na cvičišti prochází čtyřnozí záchranáři i jejich psovodi z celé republiky náročným testem. Psi musí zdolávat velmi náročné překážky, mimojiné i šplhání a chůzi po žebříku. To nejnáročnější a nejdůležitější je pak čeká na rozlehlém sutinovém trenažeru. Vyhledávání. Ve Chbanech areál simuluje reálné podmínky po různých katastrofách, například po zřícení domů nebo po zemětřeseních, psi musí najít a označit celkem šest takzvaných nálezů. „Běž vpřed a hledej,“ pobízí dál Skokanová svou parťačku. Bedlivě sleduje její práci. April přebíhá hory cihel, vbíhá do budov, které vlastně už nejsou budovami. Prozkoumává otvory, jámy, nejrůznější zákoutí, prochází skruží, očichává velké hromady betonu. Najednou se opět rozštěká. Je v budově a její hlava míří vzhůru. Našla figuranta v patře, kam ale nemohla.

Figuranti jsou v sutinách pečlivě schovaní, zahrabaní nebo ve výškách ukrytí v nejrůznějších úkrytech, najít je není vůbec snadné. Za chvíli fenka Nikoly Skokanové znovu štěká. Vyčenichala mrtvolný pach, který v soutěžích a při výcviku simulují speciální chemické tablety. A vyráží hledat dál. April si nakonec vyčmuchala první místo.

Aby zkouška byla ještě těžší, absolvují psí záchranáři dva rozdílné terény. A soutěžící neví, kolik je kde nálezů. Najít mají celkem čtyři zraněné osoby a dvě „mrtvé“. Psovod ale nikdy netuší, kolik jich je v které části, ani zda v té první na někoho náhodou nezapomněl.

Horko a rušivé vysílání

Psi pátrají za velkého vedra, v extrémně obtížných podmínkách, ve dvou půlhodinových intervalech, které následují rychle za sebou. Z reproduktorů navíc ruší hlasité vysílání, přesně jako v realitě. Po katastrofách, při záchranných pracích, totiž nikdy nebývá ticho. „Psovod i pes musí dokázat, že mohou pracovat i při nasazení v praxi. Tam také hraje roli čas, vyhledávat se musí co nejrychleji a nejpřesněji,“ vysvětluje Šabatová. „Snažíme se, aby podmínky byly nasimulované co nejreálněji, aby byly co nejblíže situaci po nějaké katastrofě. Hledá se opakovaně, na různých místech, je to velmi náročné, jako v praxi,“ pokračuje.

Čich psích záchranářů je brilantní, dokáží ho používat skvěle. „Je velmi těžké vycvičit psa na takovou úroveň. Trvá to několik let. Trénink je hodně intenzivní a vlastně nikdy nepřestává, pes si musí svou výkonnost dál udržovat,“ dodává Šabatová s tím, že nerozhoduje, jaké plemeno se záchranařině věnuje, důležitý je spíše temperament psa. Pohyb v sutinách totiž není vůbec lehký, necvičenému psovi by se tam asi moc nechtělo. Dokonalý čich tito speciálně cvičení záchranáři stále a stále trénují.

Prestižního klání se účastnilo také několik psovodů z Ústeckého kraje. Výborné druhé místo mezi elitními psími záchranáři vybojovala Kristína Cibochová z Chomutova se svým parťákem Calippo van de Huszarstate. Na vrcholových závodech byla poprvé. „Pořád tomu nemohu uvěřit. Bylo to pro nás obrovsky náročné. Já jsem byla dost nervozní, pro psy bylo zase velmi obtížné počasí, bylo ohromné vedro a dusno. Moc si toho krásného umístění vážím,“ dodala šťastná po závodech.