Kapota jako víko od rakve, světla schovaná ve vyklápěcích blatnících a impozantní vzhled. Sobotní sraz historických vozidel v Chomutově představí přes sto dvacet veteránů, mezi nimi i raritu, která získala pověst gangsterského auta. Americký Cord 812 z roku 1937. „Osm let jsem usiloval, aby se na srazu ukázalo. Je to jakési splnění klukovského snu," hřeje Zdeňka Prchala z pořádajícího Veteran car clubu Chomutov. „Když chtěli gangsteři vykrást banku, prováděli to právě v takových autech," dodává.
Zajímavých aut a motocyklů, ve kterých se vozili naši dědové, však bude na srazu 29. dubna před budovou Severočeských dolů více. Objeví se tam automobil značky Laurin & Klement nebo Chrysler 58 Touring z roku 1925, jenž mohli návštěvníci obdivovat už loni jako nejstarší auto srazu. Tentokrát ho však překoná Ford N z roku 1906. „Bylo to auto, které jezdilo těsně po kočárech," podotkl Prchal. Příchozí se také pokochají pohledem na motocykly, mezi nimi například na devadesát let starý Indian Scout 45 Police.
Černý impozantní Cord 812 měli v oblibě gangsteři. foto: VCC Chomutov
Akce začne v sobotu 10 hodin a kdo si chce zajistit dobrý výhled, měl by přijít včas. Celý prostor parkoviště, terasy obchodního domu i pěší zóna totiž bývají přeplněné k prasknutí. Všichni chtějí vidět exponáty na čtyřech kolech a ideálně se vedle nějakého i vyfotit.
Legendární autobus vyjede už v pátek
Program zpestří zábavné vědomostní i dovednostní soutěže a v pravé poledne odstartuje závod veteránů. Vyjíždět budou jeden za druhým v průběhu dvou hodin. Trasa je letos povede přes Droužkovice, Březno a Račetice do Krásného Dvora. Mezi 13. až 15. hodinou budou projíždět nádvořím tamního zámku. Poté se vrátí přes Čeradice, Žatec, Žiželice, Velemyšleves, Bílenec a Údlice zpět do Chomutova. Ten nejlepší získá pohár.
Koho v uplynulých ročnících nadchl červený dvoupatrový double decker s otevřeným horním patrem, může se svézt i letos. Vyjížďky budou možné v sobotu od 10 do 12 hodin, autobus ale zahájí velkou okružní jízdu městem také v pátek. „Je to taková propagační jízda, abychom lidi naladili a pozvali je na sobotní sraz. Start je v 15 a 16 hodin u Severočeských dolů v Chomutově, jede se po třináctce na Písečnou a přes všechna sídliště zase zpět," připomněl pořadatel. Double decker pro akci pravidelně zapůjčuje děčínský dopravní podnik.
"Když ho někdo pochválí, je to strašně pěkný pocit," říká majitel Brouka
Kdo ho vidí na cestách v oblém Brouku, usmívá se na něj a zahrnuje zvědavými otázkami. Tohle má Adam Bartoň z Chomutova na výletech se svým veteránem rád. Lidé sdílejí jeho potěšení. Volkswagen Brouk z roku 1982 koupil od majitele ze švýcarských Alp a opečovává ho už devátým rokem.
Překvapuje mě, že ho máte nejen na ukazování, ale dost v něm jezdíte. Do práce to ale asi nebude?
Spíš na výlety a srazy veteránů. Loni jsem s ním projel celou Itálii. Jízda tímhle autem je životní styl a už sama ta cesta je cíl. Všichni se na mě usmívají, vyptávají se mě. V Benátkách jsme vyvolali docela pozdvižení.
Jak jste ho pořídil?
Koupil jsem ho po prvním majiteli ze švýcarských Alp. K dnešku má najeto 67 tisíc kilometrů, v podstatě je nové. Mám na něm zrepasované držáky na lyže, aby to o něm kompletně vypovídalo.
Co všechno si na svém autě děláte sám?
Jsou to renovace, zimní vylepšování, příprava na každou sezonu, aby vydrželo, a pravidelná údržba jako výměna oleje, těsnění a filtru, které se klasicky opotřebovávají. U veteránů je to ale v kratších intervalech.
Nákupy dílů a renovace jsou docela drahé. Odvážíte se doma ukázat účty?
Pro normálního člověka je to moc. Veterán je pro něj harampádí, zatímco my v něm vidíme hotovou zrenovovanou věc, se kterou se dá udělat spousta parády. Svým ženám a přítelkyním většinou neříkáme za kolik co bylo, nebo se jim to snažíme vykompenzovat. Tím, že se scházíme na srazech brouků se ale stává, že tomu naše protějšky také propadnou a o to je to pak zábavnější.
Prozradíte, kolik dáváte svému autu času a kolik už vás stálo peněz?
Výhoda je, že ho mám v garáži před domem, tak mu můžu dát hoďku, dvě denně. Co se týká peněz, přesně spočítané to nemám. Pořizovací hodnota byla tak čtvrtina toho, co jsem do něj dal. Někdo si může koupit veterána už zrenovovaného, což vyjde o dost dráž. Není to ale ono. Mě osobně baví práce na tom autě. To vylepšování. Když ho pak někdo pochválí, je to strašně pěkný pocit.
Všimla jsem si, že majitelé veteránů nemají rádi, když se lidé na srazech aut dotýkají. Vnímají je jako exponáty. Je to i váš případ?
Když se lidé veteránu dotýkají, trpíte. Záleží vám na něm, nechcete, aby ho někdo odřel, protože lak je velmi drahý. Člověk je trochu v pozoru. Už se mi stalo, že jedna paní vzala své dvě děti a posadila mi je na kapotu, aby je mohla vyfotit.
Takže nedotýkat.