Podle expertů jde o celostátní trend na konto koronavirových opatření vlády. Především zkraje jarní vlny doprovázené prvním nouzovým stavem se totiž lidé méně vydávali na silnice.

Statistiku o kolizích aut a zvířat přináší takzvaný Srna index. Vydávají ho Generali Česká pojišťovna (GČP) s Centrem dopravního výzkumu. Podle experta Michala Bíla se silniční provoz výrazně snížil hned na začátku března. „V 11. týdnu roku prudce poklesla intenzita dopravy, a to především na silnicích I. tříd a dálnicích,“ ohlédl se. Pokles dopravy se projevil i menší úmrtností zvěře na komunikacích. „Snížení počtu srážek se zvěří je naprosto jednoznačně dáno nižší intenzitou dopravy danou opatřeními kvůli covidu-19,“ potvrdil i Miloš Fischer z Českomoravské myslivecké jednoty.

GrafikaZdroj: Deník

Loni mezi dubnem a zářím evidovala policie v Ústeckém kraji 951 srážek se zvěří, letos 856. „Vzhledem k hustotě silniční sítě v kraji to znamená, že ke srážce se zvěří došlo každého 4,9 kilometru. Což je ale výrazně horší hodnota než průměrných 6,2 kilometru v rámci celé České republiky,“ upozornili v pojišťovně.

Nejčastěji docházelo ke kolizím na Litoměřicku. Zdaleka nejrizikovějším úsekem v regionu je ale silnice mezi Horním Jiřetínem a Janovem na Mostecku. „Na jednom úseku dlouhém 310 metrů došlo k 14 srážkám vozidel se zvěří se škodou 470 tisíc korun,“ vyčíslili v GČP.

I když si od srážek s auty může během koronakrize zvěř v souhrnu odfrknout, nedá se podle odborníků říct, že na němé tváře epidemie nedopadá také negativně. Lidé chodí v kvantech do přírody, nemají totiž dost jiných možností, jak trávit volný čas. A tím ovlivňují i chování lesních tvorů, kteří ve výsledku pod koly aut stejně skončí. „Zvěř je velmi silně rušena a svoji aktivitu přesunuje více do nočních hodin. Zároveň ale před turisty uniká i přes komunikace. A kvůli tomu dochází k srážkám během celého dne. Tedy mimo tradiční hodiny po západu a před východem slunce,“ vysvětlil za myslivce Fischer.