Co děláte v době karantény pro své občany?
Asi každého starostu v této zemi napadne jako první odpověď: „šijeme roušky“ – samozřejmě kromě jiného… Myslím, že ve všech obcích a městech nyní děláme naprosto totožné kroky. Roušky se u nás opravdu šijí téměř ve všech našich příspěvkových organizacích – v ZUŠ, DDM, MŠ, v KZMP, ale hlavně – šijí je i běžní obyvatelé a navzájem se mezi sebou jimi podarováváme. Naši strážníci v minulých dnech osobně roznesli roušky každému obyvateli nad 60 let, nyní máme zřízena tři distribuční místa (knihovna, strážníci, podatelna MÚ), kde si občané mohou vyzvednout roušku, pokud ji ještě nemají, nebo pokud potřebují obměnit tuto novou součást šatníku. V minulých dnech se nám dokonce podařilo v osobní spolupráci s tiskovou mluvčí ČEZu zajistit dalších 1500 krásně ušitých bavlněných roušek. Od počátku této neutěšené situace město nakoupilo čtyři šicí stroje, které stále jedou na plný výkon – tři z nich jsme pořídili z daru od Nadace ČEZ. Zachovali jsme provoz mateřské školy, abychom umožnili alespoň některým rodičům docházet do práce (pokud o ni ještě v této těžké době nepřišli). Také školní jídelna zachovala provoz vaření pro veřejnost a obědy (denně více než 50 jídel) vydává v opravdu bojových podmínkách do vlastních jídlonosičů. Seniorům, kteří projevili zájem, donášku obědů a nákupů zajišťují strážníci MP ve spolupráci se sociálním oddělením MÚ – vše si mohou domluvit na krizové lince pro seniory, která byla pro tento účel zřízena. V těchto dnech bychom měli obdržet dva generátory ozónu, které výrazně pomohou s desinfekcí prostor, ať už na úřadě a v našich příspěvkových organizacích, tak třeba i ve zdravotním středisku. I tyto generátory byly pořízeny z daru Nadace ČEZ, který se nám podařilo velmi pružně zařídit. V době, kdy jsou na úřadě omezené hodiny pro veřejnost, se snažíme každému vyjít vstříc alespoň telefonickou konzultací případně individuální schůzkou. Se všemi našimi doktory jsem se dohodl, že se nemusí starat o vyzvedávání ochranných pomůcek distribuovaných krajem a rád jim je osobně přivážím vždy, když je rozepsaný odběr. Jim tak alespoň odpadá starost se sledováním distribuce a mají v této nelehké době čas se věnovat pacientům. Snažíme se občany o všem informovat, i když hlášení městského rozhlasu jsme v poslední době omezili – těch změn totiž bylo opravdu hodně a již nechceme obyvatele tolik stresovat. Hlavně si všichni navzájem dodáváme morální podporu a víru v to, že se život snad vbrzku navrátí do starých kolejí…

 Co je v současnosti největším problémem ve vaší obci nebo městě?
Musím říci, že se lidé chovají poměrně zodpovědně, takže si dokonce dovolím tvrdit, že problémů máme mnohem méně než při běžném každodenním režimu doby předkoronavirové. Sem tam strážníci napomenou někoho ohledně nasazení roušky, či rozptýlí houfující se skupinky. S uposlechnutím těchto pokynů nemá nikdo žádný problém a vše se řeší ve větší pohodě než dříve. Roušek máme dostatek, lékaři jsou díky pravidelným distribucím také dobře zajištěni ochrannými pomůckami. Co se týká budoucích problémů v ekonomice města, tak jsem již navrhl tzv. krizové rozpočtové opatření, kterým budeme řešit výpadek v daňových příjmech, jenž je v letošním roce nevyhnutelný. Prozatím navrhuji úsporu v rozpočtu letošního roku ve výši 26 miliónů korun, nyní se mým návrhem bude zabývat finanční výbor a rada města, na zastupitelstvu by mělo být projednáno v červnu. Takže pokud to shrnu, největším problémem je spíše neznalost toho, co bude až to všechno (nebo téměř všechno) skončí, jaké budou ekonomické dopady, jak se to podepíše na nezaměstnanosti, na podnikání a na psychice lidí. To ale ukáže až čas. Momentálně jsem hodně vytočený. Dosud u nás lidé nařízení dodržovali, jakmile přišlo ale jejich menší uvolnění, někteří je přestali dodržovat úplně. Drtivá většina případů se týká romské komunity, shlukují se, nenosí roušky. 

 Komu byste chtěl naším prostřednictvím poděkovat?
Na to je strašně těžká odpověď. Pomáhat se v těchto dnech snaží spousta lidí, každý v rámci svých možností. A já bych velice nerad na někoho zapomněl. Děkuji tedy všem, kteří pomáhají a také všem těm, kteří se v současné době chovají zodpovědně k sobě a hlavně ke svému okolí.

 Co pro vás dělá kraj, případně naše vláda? Jak hodnotíte jejich aktivity?
Kraj se snaží pracovat v rámci toho, co mu umožní centrální řízení. Jeho krizový štáb funguje velice dobře a my na obcích to nejvíce pociťujeme v oblasti distribuce ochranných pomůcek a desinfekce. Veškeré přerozdělování tohoto materiálu provádí naprosto transparentně a pružně, takže vzhledem k tomu, že ochranné pomůcky osobně vyzvedávám pro všechny naše lékaře, vím, že v současnosti jsou ti v první linii (doktoři, sociální služby, hasiči…) zabezpečeni dobře. Kraj zareagoval velice pružně i v oblasti dopravy, stejně tak pozitivně hodnotím i fakt, že již pracuje na ekonomických opatřeních, která musí brzy nastat – zastavil vyplácení prostředků z Fondu Ústeckého kraje a peníze budou směřovat třeba více do podpory investičních projektů obcí. Právě dobře promyšlené investice mohou rychle pomoci s restartem ekonomiky nejen kraje, ale i celého státu. Co se týká kroků vlády, tak já jsem v tomto ohledu velice tolerantní. Nacházíme se v situaci, kterou nikdy nikdo z nás nezažil. Nikdo nemůžeme vědět, jak bychom se zachovali na místě toho, kdo nese největší díl odpovědnosti. Ono se to lehce kritizuje, když tu tíhu zodpovědnosti na svých bedrech nemám. Ano je spousta věcí, které se mi jako běžnému občanovi nelíbí, které mne pletou, které bych třeba řešil jinak a z kterých mám v hlavě chaos. Jenže po bitvě (v tomto případě již v průběhu bitvy) je každý generál. Rozhodující pro mě je fakt, že po zdravotní stránce tuto situaci Česká republika zvládla jako jedna z nejlepších na světě.