Extrémně horké je křeslo starosty v Postoloprtech. Od tzv. sametové revoluce se tam vystřídalo už sedm „vládců", někteří byli odvoláni, jiní měli problémy s hazardními hrami. Rušno bylo také v Žatci, kde napočítali šest šéfů radnice. Nejstabilnější „vládu" naopak mají v regionu Podbořany. Po krátkém působení jmenovaného Jaroslava Kučery se tam za čtyřiadvacet let vystřídali jen dva starostové. Rekordmanem je Josef Čerňanský, který vedl město dlouhých šestnáct let. Také v Lounech vládli od roku 1990 jen tři lidé.
Každé volební období = nový starosta. Někdy i dva
close
zoom_in
Co volební období, to nový starosta. A někdy i dva. Takové pravidlo platí pro Postoloprty, kde se ze čtyř největších měst okresu Louny nejčastěji měnil starosta. Tamní „vláda" je nejméně stabilní. Za pětadvacet let v čele města stálo celkem sedm lidí - šest mužů a jedna žena.
Prvním na dlouhém seznamu byl Jan Zenáhlík, který ještě v roce 1989 nebyl volen, ale jmenován. Vydržel do prvních svobodných voleb v roce 1990. Na pozici prvního muže Postoloprt ho pak vystřídal Stanislav Veselý. Veselý je jedním z jen čtyř vládců Postoloprt, kteří řádně dokončili své volební období a nemuseli odejít předčasně. Starostoval městu od roku 1990 do roku 1994. V roce 1994 byl do vedení Postoloprt zvolen Jaroslav Štilip. Ten ale své období nedokončil, v roce 1998 na funkci sám rezignoval, nastoupil na místo ředitele Školského úřadu v Lounech. Na krátký čas (starostou byl jen pár měsíců v roce 1998) ho nahradil Václav Ibl, který byl už dříve místostarostou. Tento muž se na radnici pak ještě po čase znovu vrátil. Starostou je totiž také aktuálně i nyní, šéfuje městu od roku 2010.
Od roku 1998 vládla Postoloprtům žena. Čtyři roky vydržela v pozici starostky Bedřiška Zakouřilová. V roce 2002 ji vystřídal Zdeněk Pištora. Původním povoláním pedagog ale vydržel vést město jen dva roky. V roce 2004 vyšly najevo jeho problémy s hazardním hráčstvím a z nejvyšší funkce odstoupil. Nejdéle za celou uvedenou dobu vedl Postoloprty Miroslav Hylák (2004 - 2010). Vydržel šest let.
Podbořany měly jen dva zvolené starosty
close
zoom_in
Naopak velmi stabilní je „vláda" v Podbořanech. Pětitisícové městečko mělo krátce po revoluci jednoho jmenovaného muže ve vedení, a poté, od roku 1991 až dosud, jen dva starosty.
V roce 1990 byl jmenován Jaroslav Kučera, ale už od roku 1991 město vedl zvolený Josef Čerňanský. Oblíbený šéf radnice vedl městský úřad až do roku 2006, tedy 16 let. Pak byl zvolen poslancem parlamentu za ČSSD. V práci pro město ale pokračuje, stále působí jako radní.
Druhým zvoleným starostou Podbořan v polistopadovém období se stal Radek Reindl z ODS, který je prvním mužem města od roku 2006 až dosud. Předtím byl místostarosta.
Volkmann, Kerner, Šabata
close
zoom_in
Emil Volkmann, Jan Kerner a Radovan Šabata. Jen tato tři jména jsou zapsána v posledních pětadvaceti letech na radnici v Lounech v kolonce starosta.
Emil Volkmann byl zvolen v roce 1990 jako zástupce Občanského fóra. U lidí velmi oblíbený starosta později pokračoval v dresu ODS. Celkem působil na pozici prvního muže Loun dvanáct let. Vystřídal ho až v roce 2002 Jan Kerner, také z ODS.
A nebylo to střídání nijak vynucené, žádné silové vytlačování, šlo prostě o výměnu generací v rámci jedné strany. Kerner, který později neúspěšně kandidoval na senátora a dnes profesně působí v Teplicích, také vedl Louny řadu let, vystřídán byl až v roce 2012, tedy po deseti letech. Od roku 2012 stojí v čele města Radovan Šabata. Tenkrát už šlo ale o střídání vynucené. Před dvěma lety ztratila totiž koalice ODS a ČSSD na radnici podporu a Jan Kerner musel odejít (kauzu si můžete prostudovat zde). V Lounech se po převratu „upekla" jiná koalice, ODS sice ve vedení zůstala, post starosty ale převzal právě Šabata z Unie pro sport a zdraví.
Pět mužů a žena v Žatci
Jednou tolik než v Lounech bylo od sametové revoluce „vládců" v Žatci. Celkem šest - pět mužů a jedna žena.
close
zoom_in
V roce 1990 stanul ve vedení města Josef Zábranský, který už měl s touto pozicí zkušenosti z let 1962 až 1966. Po volbách v roce 1990 jej vystřídal Jiří Fousek, který byl starostou do roku 1994.
Nejdéle starostovali v Žatci, který je v okrese druhý nejméně stabilní, co se týká počtu vládců města, Bohuslav Kuneš a po něm Jiří Farkota. Ředitel žatecké obchodní akademie vedl město od roku 1994 do roku 2000, kdy ho po změnách na radnici vystřídal právě Jiří Farkota. Ten byl pak starostou v letech 2000 až 2006.
Od roku 2006 do roku 2010 vedl město Žatec Erich Knoblauch, občanský demokrat, který se zapsal do historie mimo jiné také tím, že ne úplně přesvědčivě vysvětlil dopravní nehodu v Litvínově, ve které figuroval a byl přitom pod vlivem alkoholu. Tvrdil tehdy, že byl jen spolujezdcem a že řídila osoba blízká (připomeňte si zde). Za jeho vedení do Žatce přišla ale také zatím největší dotace, více než dvě stě milionů korun na Chrám chmele a piva.
Jak Jiří Farkota v roce 2006, tak Erich Knoblauch o čtyři roky později ukončili svůj pobyt ve vedoucí funkci na radnici tím, že voliči - obyvatelé města - je následně nezvolili ani jako řadové členy do nového zastupitelstva. Knoblauch vedl na radnici koalici ODS, ČSSD a komunistů. V roce 2010 ho vystřídala současná starostka Zdeňka Hamousová.
A kdo povede čtyři největší města našeho okresu v následujících letech? Uvidíme. Rozhodnou o tom noví zastupitelé, které jsme si právě zvolili na příští čtyři roky.
