„Jde o 72. ročník setkání, je ale první od vstupu Žatce a okolní chmelařské krajiny na seznam památek UNESCO. Tam patří i naše farma ve Stekníku,“ připomněl jednatel institutu Josef Patzak. Pozitivní na letošní úrodě chmele podle něj je, že hlávky obsahují více alfa hořkých látek než loni. Ty jsou nejdůležitější složkou chmele z pohledu pivovarské technologie.
Tento obor je pro chmelaře klíčový. „Trh s pivem má největší vliv na chmelařství. Bohužel pokračuje mírný pokles výroby piva, který nastartoval covid. Pokles je v Česku, USA i Německu, nepomohlo ani nedávné mistrovství Evropy ve fotbale, které se konalo právě v Německu,“ sdělil předseda Chmelařství, družstvo Žatec Zdeněk Rosa.
Jak zaznělo na setkání ve Stekníku, dalšími problémy českého chmelařství jsou chybějící lidé pro práci ve chmelnicích a dle evropská legislativy omezení některých látek v ochranných prostředcích pro pěstování této komodity. „Naším úkolem je, aby byl český chmel i přes problémy pěstitelů dál žádaný, aby měl stále své uplatnění. Proto si važme těch pivovarů, které se snaží získat to nejlepší z českého piva,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Podle jeho slov bude letošní úroda průměrná až nadprůměrná, na konkrétní čísla je prý brzo.
Připomněl, že letošní úrodu chmele na rozdíl od jiných let příliš neovlivnil nedostatek vody. Větší sucho přišlo až v posledních dnech, což dokládá, že Povodí Ohře vyhlásilo zákaz odběru vody z povrchových toků na Žatecku a Podbořansku, kde se chmel spolu s Rakovnickem pěstuje nejvíce, až na konci července. Obvykle to je dřív. I tak Luboš Hejda vyzval na setkání ve Stekníku chmelaře, aby v krajině hledali místa, kde je možné vodu zadržovat. „Připravuje se prioritní podpora těchto projektů ze strany státu,“ řekl.
V Česku se nyní chmel pěstuje na 4852 hektarech, což je mírný pokles oproti loňsku. Výměra chmelnic meziročně poklesla celosvětově, mohou za to hlavně velké zásoby chmele v USA. Stále platí, že se chmel v Česku nejvíce pěstuje na Žatecku, následuje Tršicko na Moravě a Úštěcko na Litoměřicku. Dominantní odrůdou zůstává žatecký poloraný červeňák, jenž roste na zhruba osmdesáti procentech českých chmelnic, tedy na necelých čtyřech tisících hektarech.
„V současné době je v Česku zaregistrováno 28 odrůd chmele, prvních pět ale zaujímá 98 procent výměry chmelnic,“ přiblížil Zdeněk Chromý z oddělení chmele a certifikace produktů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Žatci. Kromě zmíněného žateckého poloraného červeňáku, jenž je jemným aromatickým chmelem, to jsou Sládek (450 ha), Premiant (200 ha), Agnus (75 ha) a Saaz special (41 ha).
I když je pro chmelaře pivovarnictví zásadním oborem, kam své produkty dodávají, cena chmele je v ceně piva zanedbatelnou položkou. Ceny uzavřené mezi pěstiteli chmele a obchodníky jsou dlouhodobé bez ohledu na úrodu, její podoba se tak do ceny chmele nepromítá. Loni se v Česku vypěstovalo zhruba sedm tisíc tun chmele, většina zamířila na export. Nejvíc českého chmele odebírá Čína, následuje Japonsko, Německo a Rusko. Na chmel v souvislosti s válkou na Ukrajině embargo vyhlášené nebylo.
