Kliknutím zvětšíteStatek leží ve vesnické památkové zóně, od roku 2021 je památkově chráněný a od loňska je součástí žatecké chmelařské krajiny na seznamu UNESCO. Podle památkářů je statek cenný hned z několika důvodů.
Oba manželé pocházejí z Moravskoslezského kraje, Pavlína z Beskyd, Michal z Opavska. Do Prahy je zavedla práce v kultuře po studiích. K usedlosti ve Stekníku se dostali náhodou, stěžejním momentem byl výlet na Žatecko po stopách Michalových předků. „Moje prababička se narodila v Drahomyšli (1914) a sloužila na zámku ve Stekníku v kuchyni a na zahradě. Praděda se narodil v nedalekých Lišanech (1911). Spolu bydleli ve Stekníku, v domě kousek od našeho statku se narodil v roce 1933 můj děda Ferdinand Schneider,“ přibližuje Michal Schneider.
Rodina několik let poté odešla za prací na Mostecko. Michalův otec po zboření jeho rodné obce Albrechtice kvůli těžbě uhlí odešel za jeho matkou do Slezska. „Před několika lety jsme se vydali na výlet po stopách mých předků, navštívili jsme Drahomyšl, Lišany, Stekník, líbilo se nám tady. Říkali jsme si s manželkou, že bychom si někde na venkově nějakou nemovitost pořídili, a když jsme narazili na prodej statku ve Stekníku, přijeli jsme na prohlídku,“ vysvětluje Michal Schneider.
O areál usedlosti, který byl ve špatném stavu, projevilo zájem víc lidí. Jejich plány zněly přirozeně. Budovy odstranit a na pozemku s pěkným výhledem do chmelařské krajiny postavit nový dům. „Starého statku nám ale přišlo líto. Rozhodli jsme se ho zachránit,“ shodují se manželé Schneiderovi, kteří jsou jeho majiteli od konce roku 2019. K historii, umění i památkám mají vztah. Pavlína pracuje v Národní galerii, Michal v Národním muzeu.
V roce 2021 se jejich bývalá zemědělská usedlost ve Stekníku stala kulturní památkou. Chmelnice k ní náležící eviduje už Berní rula roku 1654, nynější statek byl vystavěn či obnoven po velkém požáru Stekníku po roce 1785 s drobnými úpravami z 19. století.
„Usedlost je cennou ukázkou venkovské architektury, historicky spojenou se zemědělskou výrobou s významným podílem pěstování a zpracování chmele, pro žatecký region charakteristické. Povaha hospodaření zaměřeného na tuto plodinu ovlivnila i podobu jednotlivých staveb hospodářských usedlostí, v tomto případě především podobu konstrukce podkroví obytného domu, která se přizpůsobila k sušení chmele. Tato konstrukce vystavěná zřejmě v závěru 18. století se dochovala až do současné doby. Usedlost tak dokládá starší způsob zpracování chmele užívaný do osmdesátých let 19. století, kdy se k sušení využívalo pouze přirozeného proudění vzduchu. Na rozdíl od většiny okolních usedlostí, které se od druhé poloviny 19. století začínaly v oblasti zpracování chmele modernizovat a tyto historické způsoby a doklady o nich nevratně nahradily novějšími,“ popisují historickou hodnotu usedlosti manželů Schneiderových památkáři.
Je hodnotná i z urbanistického hlediska. Zástavba statku je zasunuta do hloubky dvora. Jedná se o jedinou usedlost ve Stekníku, jejíž hlavní obytná část nesměřuje do návsi. Podle památkářů to dokládá jiné urbanistické rozvržení obce před velkým požárem v roce 1784. „Usedlost představuje i cenný, autenticky dochovaný příklad vývoje vesnické architektury od konce 18. století do poloviny 20. století ve zdejším regionu. V objektech domu a stodoly se dochovalo množství původních architektonických prvků a detailů. Památkovou hodnotu usedlosti dotváří i klasicistní brána, která svojí výzdobou, chmelovou šiškou, rovněž dokládá tradici této obce,“ uvádějí památkáři.
Jak ukázal nedávný archeologický výzkum při výkopech pro přívody vody a elektřiny na dvoře statku, místo bylo osídlené mnohem dřív. Našly se pozůstatky osídlení z pravěku a 14. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1389.
Záchrana staré zemědělské usedlosti je pro manžele Schneider během na dlouhou trať. „První rok jsme jen uklízeli, všude byla hustá vegetace a hromady nepořádku. A začali s předprojektovou přípravou. Prošli jsme areál s naším známým architektem, nechali zpracovat základní architektonickou studii, stavebně historický průzkum, závazné stanovisko, projekty na vodu a elektřinu a získali první stavební povolení,“ vypočítává Pavlína Schneider.
Zásadním krokem bylo zmíněné přivedení vody a elektřiny, loni proběhla kompletní rekonstrukce střechy stodoly s využitím finančního příspěvku poskytnutého ministerstvem kultury. „Nebojíme se toho, že je usedlost památkově chráněná. Oba k tomu máme vztah, pracujeme v kultuře, studovali jsme dějiny umění a památkovou péči. Bereme to jako přínos, že nám památkáři pomohou a řeknou co a jak,“ sděluje Pavlína Schneider. „Proti zapsání našeho statku na seznam památek jsme nic neměli, ba naopak jsme byli rádi, věděli jsme, že díky tomu můžeme žádat o peníze z dotačních programů na opravy,“ dodal manžel. „Proces je náročnější, ale je to i velká motivace. Ze strany státních institucí, žateckého městského úřadu či místní samosprávy jsme se zatím setkali vždy se vstřícným přístupem a snahou spíše pomoci,“ přibližuje Pavlína Schneider.
Nedávno zastupitelé Ústeckého kraje schválili manželům dotaci ve výši osm set tisíc korun na kompletní rekonstrukci havarijního stavu krovu a střechy obytné části usedlosti. Práce proběhnou letos. Další manželé plánují. „Počítáme s postupnou rekonstrukcí statku, čas nás netlačí, máme to jako dlouhodobý projekt. Nepočítáme v dohledné době, že bychom tady bydleli, máme to k rekreaci,“ shodují se manželé.
Budovy jsou stále neobyvatelné, přespat se dá na zemi ve stodole nebo venku na zahradě ve stanu. Výhledově by si vedle stodoly chtěli opravit starou dílnu na malou obytnou místnost s koupelnou. Ve svých plánech počítají také s využitím svažitého pozemku pod statkem. Bojují na něm s náletovou zelení, která místu vládla dlouhé roky, učinili první kroky k výsadbě malé vinice jako takového protipólu rozlehlých chmelnic.
Stekník, který je spolu s Trnovany součástí žatecké chmelařské krajiny na seznamu památek UNESCO od loňského podzimu, zažívá zvýšený zájem ze strany turistů. Manželé Schneider plánují před svou usedlost instalovat panel, který přiblíží její historii na základě informací ze stavebně historického průzkumu a v budoucnu ve vybraných dnech umožnit během roku prohlídky turistům.
5
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
