Kliknutím zvětšíte„Takové sucho nepamatuji čtyřicet let. Je to horší než před dvěma lety. Za červen a červenec na některých místech regionu nespadlo ani pět milimetrů srážek a tam, kde cosi spadlo, přišly kroupy – například v Litoměřicích,“ popsal předseda krajské agrární komory Jaroslav Brožka.
Vzhledem k průběhu žní bude sklizeň obilí podle jeho slov ukončená už na přelomu července a srpna. Se ztrátami výnosu přes třicet procent. „Problém se samozřejmě dotkne také následně sklízených plodin – kukuřice a cukrovky. Bohužel i na pastvinách kraje není situace dobrá a na mnohých místech se skot již nyní přikrmuje,“ přiblížil další škody Brožka. „Spodní vody je tak málo, že nelze očekávat dobré výsledky ani u sadařů a chmelařů,“ doplnil.
Lounsko čelilo podobně jako Litoměřicko nejen spalujícímu žáru, ale také krupobití, které pobilo značnou část úrody. „Je to špatné. Jediné, co se ještě neví, je, jak to bude s chmelem. Ukáže se to až kolem 10. srpna,“ zkonstatoval předseda lounské agrární komory Václav Drhlík.
O něco lépe jsou na tom cibuláři z Račetic na Chomutovsku, kteří svou „značkovou“ plodinu pěstují s pomocí samotížného závlahového systému. Ani tato technická rarita však neodvrátila zkázu beze zbytku.
„Voda ze závlahy není totéž, co dešťová. Jen tu cibuli udržuje, aby neodešla,“ podotkl velkopěstitel Josef Ryšavý s tím, že se ztráty na cibuli oproti loňskému roku točí kolem deseti až dvaceti procent. „Zato obilí to odneslo. Někde jsme sklízeli pod dvě tuny na hektar, což je šílené,“ chmurně zakončil.
Usychají i odolné obiloviny
Kvůli extrémnímu suchu usychají dokonce i odolné a suchovzdorné obiloviny na pokusných polích, které pěstuje Výzkumný ústav rostlinné výroby v Chomutově. Jedná se například o čirok a druhy béru. Výzkumníci s nimi začali před lety, aby zemědělcům ukázali, jak se přizpůsobit klimatickým změnám.
„Letos je to ale katastrofální i s pěstováním těchto obilovin. Sucho je opravdu výjimečné,“ uvedl výzkumník Roman Honzík.
Situace je špatná v řadě dalších krajů České republiky. „Zemědělce nyní podle projektu Intersucho trápí nedostatek vody v půdě kromě Ústeckého kraje také v Jihomoravském, Olomouckém, Zlínském a Moravskoslezském kraji,“ řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal. „Sucho se netýká pouze povrchové vrstvy půdy, ale v některých případech zasahuje do hloubky. Postihuje především mělce kořenící plodiny, jako jsou právě obiloviny,“ doplnil.
Nejdůležitější plodinou je v Česku podle velikosti osevní plochy pšenice ozimá, jejíž sklizeň nyní vstoupila do druhé třetiny. Následují ječmen jarní, kterého je nyní sklizeno kolem třiceti procent, a ječmen ozimý s téměř devadesáti procenty sklizených osevních ploch.
„Výnosy obilovin jsou nyní v meziročním srovnání horší, na hodnocení je ale třeba počkat až na úplný konec sklizně, kterou může ovlivnit další vývoj počasí nebo výskyt škůdců,“ uzavřel Doležal.
Projekt Intersucho existuje deset let, a to zejména díky spolupráci vědců a odborných pracovníků, kteří navázali na výzkum v oblasti monitoringu a klimatologie sucha v ČR, Evropě a USA. Projekt podporuje řada institucí, agentur a komisí.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
