Posilování vodních zdrojů obecními vrty, úzká spolupráce s hydrogeologem či pravidelné doplňování rezervoárů vody. I tak bojuje radnice v Malečově na Ústecku se suchem a nedostatkem vody.

Malečovský starosta Petr Kůstka potvrdil, že pět z deseti místních částí obce se nemůže spoléhat na vodovodní řad. „V Čeřeništi či Pohoří reagujeme na nedostatek vody projekty obecních vrtů, část majitelů nemovitostí má vlastní vrty či historický zdroj vody. Snažíme se plánovat hlavně preventivně, aby nás nedostatek vody v létě nezaskočil,“ popsal Kůstka s tím, že reagovat na aktuální situaci bude i nová obecně závazná vyhláška. „Díky ní bude stanovené, jak se v souvislosti s novelou vodního zákona chovat k vodě. Na problematiku pamatuje i aktualizovaný strategický plán obce zahrnující také investice do vodní infrastruktury,“ doplnil starosta. Dobrovolní hasiči už nyní musí vodu do rezervoárů v Čeřeništi či Pohoří doplňovat.

V záloze mají vrt s vodou

Téměř každý rok vydává zákaz čerpání povrchových vod z potoků a říček i město Podbořany na Lounsku. Starosta Radek Reindl uvedl, že se Severočeskou vodárenskou společností (SVS) už řešili některé havarijní situace. „Před lety jsme si ale pořídili svůj vlastní 70 metrů hluboký vrt pitné vody, který má takovou vydatnost, že by nám v případě nouze velmi pomohl. Z dlouhodobého hlediska město zachovává, a to i na náměstí, velmi vzrostlé stromy a zeleň, čímž dochází k zastínění ploch a tím k minimalizaci vysychání. Zároveň zpracováváme projekt na obnovení rybníků a vodních ploch, například v Kněžicích,“ vyjmenoval opatření Reindl.

Podbořanská radnice nechala v minulosti upravit vodní díla, zrekonstruovala malé vodní nádrže. „A to například tak, že u Doláneckého potoka v Podbořanech je prioritní náhon do zásobní nádrže, což znamená, že v době největšího sucha sice voda neteče potokem, ale obtéká ho skrz půlhektarovou velkou zásobní nádrž, kde se kumuluje, a teprve poté jde přepad zpět do potoka,“ přiblížil.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Jiří Rusnok: Krize odstartovala návrat ke zdravému rozumu

Město Frýdlant řeší v souvislosti s vodou rostoucí problémy kvůli pokračující těžbě v blízkém dole Turów. Kdyby se na ně nepřipravilo, mohly by být pro jeho obyvatele až fatální. „V současné době bojujeme na několika frontách. Největším problémem, který se řeší, je reálná hrozba ztráty podzemní vody kvůli chystanému prohloubení a rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów. Reálně to hrozí nejen na Frýdlantsku, ale i na Hrádecku a Chrastavsku. Frýdlant se tímto problémem zabývá dlouhodobě a inicioval řadu jednání, která se z místních samospráv přesunula až na nejvyšší úroveň,“ informoval starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Město Frýdlant iniciovalo velkou investiční akci, kterou provádí společně s ostatními obcemi. Jde o přivaděč vody na Bulovku a do Kunratic, kterými by se měla zásobovat příhraniční část Frýdlantska v případě, že tato oblast o vodu v souvislosti s rozšířením dolu Turów přijde.

Letní tábor. Ilustrační foto
Jezdíte s dětmi na tábor? Budete mít více dovolené

Frýdlant řeší také zásobování vodou v Albrechticích, kde kvůli chystané nové silnici (I/13 Liberec - Frýdlant) hrozí ztráta vody ze studní. Radnice se dále začíná připravovat na rekonstrukci úpravny vody ve Frýdlantě, aby zajistila dostatečné zásobování vodou, nebo bude muset přivést vodu z úpravny vody v Bílém Potoce.

Také městu Chrastava není hrozba sucha lhostejná. Bojují s ním hned na několika úrovních. „Snažíme se zadržovat vodu a nesvádět ji do dešťové kanalizace, aby odtekla bez užitku. Terénní úpravy jsme už provedli pod dálničním mostem. Úpravy k zadržení dešťové vody chystáme i na sídlišti Střelecký vrch,“ informoval vedoucí odboru rozvoje města Jakub Dvořák.

Chrastava dále využívá vodu ze střech domů v majetku města. „Jednu šestnáctikubíkovou nádobu jsme instalovali na sběrném dvoře a druhou plánujeme umístit ke zdravotnímu středisku. Vodu pak využíváme na mytí techniky nebo na zalévání,“ dodal Dvořák.

Nádrže v horách mají vody dost

I když u velkých podzemních zdrojů na Litoměřicku a Liberecku je znát dlouhodobý deficit srážek, stále poskytují dostatek vody pro plynulé zásobování. Podle slov manažera SVS Maria Böhmeho jsou povrchové nádrže Krušných a Jizerských hor ve velmi dobré kondici a správci toků je dokážou naplňovat a udržovat na hladinách garantujících dostatečné množství pro vodárenské obory. „Obyvatelé severních Čech tedy nemusejí mít o pitnou vodu obavy,“ ubezpečil Böhme.

Méně příznivá situace v souvislosti s dlouhodobým nedostatkem srážek se může projevovat pouze u menších lokálních zdrojů, zejména u těch mělkých, které jsou velmi náchylné na delší období bez srážek. Zde SVS řeší situaci doplňováním vody do vodojemů cisternovým rozvozem, aby zajistila dodávku vody bez nutnosti omezení spotřeby.

Lékárna, e-shop, léky. Ilustrační foto
Méně front a čekání. Léky se nově budou vydávat i na občanku nebo pas

„Další naší výhodou je propojení našich vodárenských systémů umožňující využívat zastupitelnosti hlavních zdrojů - oblast, kde je menší kapacita zdrojů, tak může být 'přepojena' na zdroj, který je vzdálený třeba i desítky kilometrů. V rámci investiční činnosti se SVS zaměřuje na oblast zásobování, ať už se jedná o rekonstrukce vodojemů, náhrady zdrojů a další související činnosti,“ vysvětlil Böhme.

SVS podle něj také podporuje záměry a aktivity, zabývající se zadržováním vody v krajině či hospodařením s vodou. „Jako vodárenská skupina zabezpečující zásobování pitnou vodou pro více než desetinu republiky si dobře uvědomujeme, že je potřeba zajistit dostatek vody nejen pro naši, ale hlavně pro budoucí generace,“ doplnil manažer SVS.