Toulat se krajinou, snít o Divokém západě a večer se sesednout s partou kamarádů kolem táboráku. To byla mladistvá touha Ladislava Nykla z Chodova. Jenže kalendář ukazoval rok 1962 a česká končina se bratrsky pnula k rudému Východu.

Romantický snílek tak tvrdě pocítil krutost, kterou dokázal tehdejší komunismus vládnout. Před Vánocemi byl eskortován do vězeňského tábora Sýrovice u Podbořan, kde musel trpět do příštího jara.

Za útěk přišel krutý trest

Právě tady se stal svědkem události dokazující zrůdnost totalitního aparátu. „Stalo se to na jaře počátkem polních prací při okopávání řepy. Jeden z vězňů, bývalý západní letec, nějaký major Štiglic, se rozhodl utéci. No, spíše si myslím, že chtěl spáchat sebevraždu zastřelením, protože už zkrátka nemohl dál. Jak by proboha mohl běžet, když špatně chodil a spíše se jen tak kolíbal,“ začal s vyprávěním Nykl. „Jednou se majorovi ale skutečně podařilo, když jsme byli venku, utéci pod záminkou, že jde jako na záchod. Zkrátka zmizel. Je pochopitelné, že ho za chvilku bachaři dopadli. Jak otřesný to byl pohled, když ho dovláčeli do tábora. Celý byl v krvi a kapitán na nás při nástupu řval, že jestli se pokusíme utéci, tak dopadneme jako on, nebo nás prostě zastřelí,“ pokračoval v příběhu Nykl.

Druhý den ráno visel Štiglic přivázaný za ruce na plotě a na spáncích mu tekla krev. „Naživu byl, dýchal. Nikdo mu ale nesměl dát napít ani najíst. Tak ho mučili čtyři dny. Pátý den tam už nebyl, zbyla po něm jen krvavá šmouha na sloupku. Víc o něm nikdo neslyšel. Já se domnívám, že ho někde zakopali,“ odmlčel se na chvíli Nykl. Stejné vyprávění si koncem letošního června vyslechla také vrchní komisařka Mária Veselá z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Nykl listoval ve své paměti a vypovídal do protokolu, doufaje v odhalení viníků, třebaže už dneska nikdo z nich nežije.

Úřad má podezření ze spáchání trestného činu

„Forma, kterou se o trestných činech dozvídáme, je různá, převážná část podnětů pochází od fyzických osob, státních orgánů, organizací, zájmových sdružení a jiných subjektů. Ne nepodstatným zdrojem informací jsou pro náš úřad i média, ať již se jedná o tisk, televizi, rozhlas či internet. Právě na stránkách www.totalita.cz jsme objevili články Ladislava Nykla o událostech v táborech Sýrovice a Vykmanov. Ty jsme vyhodnotili tak, že je tu důvodné podezření, že v souvislosti s popisovanými událostmi mohl být spáchán trestný čin,“ vysvětlila Veselá.

„Prvotním úkolem je ověřit, zda k popisovaným událostem skutečně došlo, kdy přesně to bylo, kdo byl poškozen, jak a kým. Teprve poté, kdy budou pomocí archivních materiálů a svědeckých výpovědí zodpovězeny základní kriminalistické otázky, bude věc dále vyhodnocována,“ doplnila.

Pracovní tábor v Sýrovicích

- byl zřízen v roce 1958. Za dobu jeho sedmileté existence jím prošlo několik tisíc lidí. Komunistický režim se tak zbavoval svých odpůrců

- měl kapacitu přibližně 350 vězňů. Ti většinou pracovali na polích v okolí. Odsouzení byli trýzněni zimou, hladem a neustále čelili hrozbě bití a tělesných trestů. Ladislav Nykl tam byl umístěn v letech 1962 a 1963 za členství v trampské skupině.