Žatecká teplárenská (ŽT) připravuje rozsáhlou modernizaci svých provozů.

Projekt má mimo jiné zajistit menší závislost ŽT na uhlí. V nové ORC jednotce, která má vyrůst v Perči, se počítá s tím, že bude spalována biomasa. To má spolu s výrobou elektřiny zajistit, že ceny tepla v Žatci v nejbližších letech dramaticky nevzrostou.

Kvůli nedostatku uhlí někteří odborníci předpovídají dramatický nárůst cen tepla z uhelných výtopen a v některých místech Česka dokonce kolaps centrálního vytápění. „Běžná cena tepla se v současnosti pohybuje kolem 400 korun za jeden kilojoul. Pokud se zásoby uhlí budou i nadále ztenčovat, cena se přehoupne přes jeden tisíc korun,“ řekl Alexej Nováček, předseda sdružení tepláren.

V rámci projektu ŽT má být zrušena mazutová kotelna v Podměstí, teplovodní potrubí mezi výtopnou v Perči a Žatcem má být kvůli snížení ztrát uloženo do země a v Perči má vyrůst nový zdroj tepla – kogenerační ORC jednotka. Ta má kromě tepla vyrábět elektrickou energii, která má podle výpočtů ŽT velkou část nákladů ve výši tři sta milionů korun na realizaci projektu uhradit.

ŽT už do přípravy projektu vložila pět milionů korun. „Je vydáno územní rozhodnutí na nový zdroj v Perči, je vyřešeno jeho připojení na distribuční soustavu ČEZ. Máme podepsáné smlouvy s dodavateli biomasy a uhlí. V současné době připravujeme výběr generálního dodavatele, který nový zdroj v Perči postaví,“ uvedl Miroslav Legutko, předseda představenstva ŽT. Podle jeho slov by se nový zdroj tepla mohl v Perči začít stavět příští rok v březnu, spuštěn by pak mohl být v polovině roku 2010.

Žatecká teplárenská už částečně spaluje biomasu ve výtopně v Perči od roku 2005. Od roku 2010, kdy má být spuštěna nová ORC jednotka, se počítá s jejím daleko větším využitím. „Máme nasmlouvané tři hlavní dodavatele biomasy a další menší,“ uvedl M. Legutko.

Projekt je drahý, ale má vést k úsporám

Ročně by se ve výtopně v Perči mělo spálit zhruba 27 tisíc tun biomasy. Právě její rozsáhlé používání má zajistit nižší náklady na výrobu tepla v ŽT a tím i mírnější růst cen tepla pro odběratele. ŽT v současné době vypouští do ovzduší 33 až 35 tisíc tun oxidu uhličitého ročně, čemuž odpovídá i množství emisních povolenek, které potřebuje. V případě spalování biomasy by emisní povolenky nepotřebovala. I do budoucna se počítá, že by se v Perči pálilo i hnědé uhlí v nynějších kotlích, které budou doplňovat v zimě chybějící výkon. Na to by společnost potřebovala při tuhé zimě maximálně 16 tisíc povolenek.

„Jelikož ŽT bude pálit biomasu, na niž se povolenky nevztahují, uspoříme zhruba 20 tisíc kusů povolenek, které prodáme a použijeme na investici nebo na mimořádnou splátku úvěru,“ uvedl M. Legutko. To se týká v případě ŽT let 2010 až 2012.

Od roku 2013 se v Evropské unii počítá, že emisní povolenky už nebudou podniky dostávat zdarma, ale budou je muset kupovat v aukcích. „ŽT bude nucena se podřídit pravidlům obchodování s emisními povolenkami a nakupovat je na připravované burze. Množství, které bude ŽT potřebovat, je ale možno ovlivnit spalováním směsi uhlí a biomasy v uhelné kotelně. Dle aktuálních informací ohledně plánované legislativy je vysoká pravděpodobnost, že by snížením spotřeby uhlí, omezením provozu uhelné kotelny a provozem nového biomasového zdroje se Žatecká teplárenská dostala mimo systém obchodování s povolenkami,“ uvedl M. Legutko.

V tom případě by ŽT povolenky nakupovat nemusela, což by přineslo výrazné snížení nákladů na výrobu tepla.