Plány společnosti Severočeské pískovny a štěrkovny počítají s tím, že by se mělo těžit po etapách od roku 2010 až do roku 2047 na dalších 278 hektarech. Z toho leží 159 hektarů na Žatecku. Ročně by se mělo v lokalitě těžit zhruba 500 tisíc tun štěrkopísku, což je zhruba stejné množství, jaké se nyní těží mezi Chbany, Roztyly, Chudeřínem a Břežany.

V současné době se posuzuje vliv záměru na životní prostředí. Krajský úřad Ústeckého kraje vrátil příslušnou dokumentaci k dopracování, v minulých dnech se dokončila studie o vlivu pískovny na blízkou ptačí oblast Nechranice. Ta byla vládou ČR vyhlášena před třemi lety a patří do seznamu Natura 2000 celoevropsky chráněných lokalit.

Pozor na ptactvo

„Ornitologický význam Nechranic je dán velikostí její vodní plochy, jejím položením na tahové cestě vodních ptáků ze severní Evropy za Krušnými horami a navazujícími vhodnými pastevními plochami pro zimující husy polní. Ornitologický význam Nechranické přehrady jako tahové zastávky a zimoviště vodních ptáků se každým rokem zvyšuje. Druhou podobně významnou lokalitou je na území ČR pouze Ptačí oblast Nové Mlýny,“ uvedl zpracovatel studie Stanislav Mudra.

Nicméně ale uvedl, že rozšiřování pískovny nebude mít významný negativní vliv na ptačí oblast Nechranice. „Nechranice slouží především jako tahová zastávka a zimoviště ptáků. Naproti tomu, těžba štěrků a štěrkopísků je v podzimních a zimních měsících výrazně utlumena v důsledku omezení prací ve stavebnictví a tím nižší poptávkou po surovině,“ uvádí jako jeden z důvodů.

Přesto doporučil při rozšiřování těžby štěrkopísků několik opatření. Například výsadbu vegetace, jež by zmírnila hluk a prašnost. Je třeba také podle něj například preferovat zemědělskou rekultivaci s předpokladem zachování vhodného poměru ozimů jako zdroje obživy zejména pro zimující a migrující husy. Naopak je nutné omezit rozsah plánované rekultivace na trvalé travní porosty.

Záměr na rozšíření těžby se dotýká katastrálních území Nového Sedla, Žaboklik, Chban, Přeskak, Vikletic, Soběsuk, Roztyl a Břežan. Obyvatelům ani vedení obcí se ale výrazné rozšíření dobývacího prostoru příliš nezamlouvá, výhrady má i ekologické Hnutí Duha.

Ostře proti rozšíření těžby písku vystoupili například obyvatelé a chalupáři z Chudeřína. Těm se nelíbí, že by se podle záměru těžební stroje příliš přiblížily k jejich domům. Těžit se má podle dokumentace pouze několik set metrů od vesnice. Na základě jejich zkušeností se současnou těžbou se obávají ještě větší devastace okolí a ohrožení prachem, hlukem a vibracemi z těžkých mechanismů.

Obyvatelé nechtějí těžbu štěrkopísků