Kliknutím zvětšítePláže, odpočinkové altánky, stánky s občerstvením nebo třeba in-line dráha pro sportovce. Takhle to v současné době vypadá u zbytkové jámy hnědouhelného lomu Chabařovice na Ústecku, jež je známá jako jezero Milada. Správcem je státní podnik Palivový kombinát Ústí (PKÚ). V podobném duchu se mohou v budoucnu měnit i další hnědouhelné doly v Ústeckém kraji, v nejbližší době třeba jezero Matylda na Mostecku.
Jak připomněl cyklus debat Re-vize, který se v týdnu konal v ústeckém Hraničáři, lom Milada patřil mezi průkopníky v napouštění. V 90. letech byla tahle idea dokonce vnímaná kontroverzně. „Všichni těžaři si klepali na hlavu, že hydrická rekultivace nemůže vyjít. Dnes vidíme, že to jde, ale chybí napojení cyklostezek, lepší zázemí nebo třeba dostupnost MHD,“ uvedla organizátorka Re-vize Jitka Žambochová.
Názory na lomy se podle ní různí – tedy zda jít cestou rekreační, nebo zachovat divokou přírodu. „Kolem roku 2050 tu vznikne nová jezerní krajina. To bude obrovská šance pro celý Ústecký kraj,“ dodala.
Napouštění Milady trvalo od roku 2001 do roku 2010. „Musíme se naučit žít s pradávnou historií. Při plánování toho, co v okolí Milady bude, musíme stále vnímat skutečnost, že pod zemí je stále uhlí,“ řekl ředitel PKÚ Petr Lenc.
Letos podle něj čeká na Miladu položení inženýrských sítí, jako jsou kanalizace, vodovody a elektrické přípojky. „Začátkem druhé poloviny roku začneme také dělat mola a současně připravujeme na celé území otevřenou mezinárodní architektonickou soutěž,“ doplnil Lenc.
Pozvaní zástupci přilehlých měst se v Hraničáři shodli, že konkrétně Milada je pro ně příležitostí, jak přilákat na sever Čech více obyvatel, turistů, ale i podnikatelů. „Nezapomínejme, že jednou to nebude jen Milada, ale celý park Podkrušnohoří. Developer jako PKÚ nám je schopný nesmírně pomoci, my jsme zase jako město schopni iniciovat a připravovat územně plánovací dokumentaci,“ připomněl primátor Ústí Petr Nedvědický.
Nejmenší část Milady spadá do katastru Trmic. „Jezero je pro rekreaci a volný čas lidí důležité, určitě se ale klaním i k tomu, aby zůstala zachovaná příroda,“ sdělila trmická starostka Jana Oubrechtová. Podobně hovořil i starosta Chabařovic Josef Kusebauch, který by nejraději rozdělil jezero na dvě části – východní část směrem Ústí by nabídl pro rekreaci, krajinu v západní části by pak zanechal přírodě a místním obyvatelům. „Na polovině západní části, která spadá pod Chabařovice, jsou strmější břehy. Při těžbě uhlí došlo k likvidaci obcí, například Vyklic. Naším cílem je, aby se místní ocelárna zrevitalizovala a osada Vyklice znovu vznikla, Přispělo by to k resocializaci území,“ zmínil Kusebauch.
Slibné kompromisy
Na zachování přírody kolem jezer poukazují zástupci měst oprávněně. Například Milada totiž patří mezi nejdůležitější zimoviště vodních ptáků v ČR. „Rádi budeme přijati do diskuse o jezerech, kompromisy jsou slibné,“ sdělil zoolog a ekolog Václav Beran.
Rozvoj čeká i jezero Matyldu v Mostě. Už v květnu se dostane na program vládní meziresortní komise, která se bude zabývat revitalizací tamních břehů. Peníze na projekt za 43 milionů korun přitečou z takzvaných 15 ekomiliard určených na odstraňování ekologických škod po těžbě hnědého uhlí. Přibudou nejen nové pláže, ale třeba i mola nebo parkoviště.
Napustit vodou se mají po vytěžení také velkolomy Nástup v Tušimicích na Chomutovsku, Vršany u Mostu nebo důl Bílina. Skupina Sev.En Energy miliardáře Pavla Tykače zase plánuje v roce 2024 utlumit těžbu svého lomu ČSA a na místě rovněž vytvořit jezero.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
