Kliknutím zvětšíteHlubinný sklad pro trvalé uložení vyhořelého jaderného odpadu na Podbořansku pravděpodobně nebude. Z doporučení poradního panelu expertů Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vyplynulo, že má vzniknout na jedné ze čtyř lokalit. Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje mezi nimi není.
„Poradní panel expertů vzal na vědomí závěry výzkumných prací ze strany SÚRAO a doporučil je jako technický podklad pro další posouzení Radě SÚRAO a ministerstvu průmyslu a obchodu. Technické závěry SÚRAO jsou pouze podkladovým materiálem k dalšímu posouzení, nejedná se o definitivní rozhodnutí v této fázi procesu zúžení lokalit pro stavbu hlubinného úložiště z devíti na čtyři,“ vysvětlila mluvčí SÚRAO Martina Bílá.
Obce Lubenec a Blatno na Podbořansku a Tis u Blatna na severním Plzeňsku přesto mají velkou šanci, že se na jejich katastru vyhořelé palivo z jaderných elektráren ukládat nebude. Doporučení expertů má velkou váhu.
„Já toto rozhodnutí vítám, i když není ještě definitivní, a stejně tak ho uvítají i naši obyvatelé. V referendu se většina vyslovila proti úložišti. Hlavní obavu máme z bezpečnosti,“ sdělil lubenecký starosta Jiří Chaloupecký, který ve čtvrtek s blatenským kolegou sledoval schůzi poradního panelu expertů přímo v Praze.
„Já osobně rád nejsem. Byl bych radši, kdyby u nás proběhly plánované průzkumné vrty do hloubky půl a jednoho kilometru. Vše nasvědčuje tomu, že máme v podzemí velký rezervoár kvalitní pitné vody, což by byl velký přínos pro naši obec do budoucna. Vrty by ho mohly potvrdit,“ řekl starosta Blatna Václav Beneš. „Podle mého názoru by u nás úložiště nakonec nevzniklo, pravděpodobnost, že bychom se dostali do nejužšího výběru, byla malá,“ dodal.
Obě obce na Podbořansku v minulých letech dostaly od státu miliony korun za předběžné průzkumy, které u nich proběhly. Dalších původně slíbených peněz se už nedočkaly.
Lubenec protestoval
Zvláště z Lubence se hlasy lidí proti úložišti ozývaly výrazně. V protestech byl hodně aktivní spolek SOS Lubenec, který zorganizoval řadu akcí. „Aktuální informace o úložišti, které tady nechceme, nás naplňuje opatrným optimismem. Na druhou stranu pokud by někde v Česku vzniklo, žádná velká výhra by to nebyla. Vyhořelý jaderný odpad by měl zůstat v meziskladech na povrchu, aby se někdy v budoucnu mohl dál využít. Z paliva se totiž v elektrárnách využije jen zlomek energie. Chystáme se tedy podpořit ty lokality, kterým takzvaně zůstal Černý Petr,“ sdělil Pavel Pavlík ze spolku SOS Lubenec.
Podle doporučení expertů je Podbořansko v pomyslném žebříčku devíti zvažovaných lokalit, kde by úložiště mělo vyrůst, na šestém místě. Jde tedy o druhou záložní oblast.
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Nyní se vyhořelé palivo z jaderných bloků ukládá do meziskladů přímo v areálech elektráren Temelín a Dukovany. Poradní panel expertů doporučil pro úložiště lokality Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku a Březový potok na Klatovsku. Návrh musí schválit Rada SÚRAO, konečné slovo bude mít vláda.
16
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
