Klid a žádné průzkumy, pokud s nimi nebudou souhlasit, slíbili lidem v Lubenci a Blatně hledači hlubinného úložiště. Přesto ale pak SÚRAO požádalo, i přes hlasitý nesouhlas veřejnosti, o stanovení průzkumného území a ministerstvo životního prostřední nyní s průzkumy souhlasilo, mají začít co nejdříve. Lidé na Podbořansku s tím ale nesouhlasí a chtějí se odvolat. „Rozhodně se proti tomuto rozhodnutí odvoláme, nesouhlasíme s ním. Opět rozhodli bez lidí, kteří tam žijí," je rozčilená Jitka Kantová ze sdružení SOS Lubenec, které proti průzkumům a možné stavbě budoucího úložiště vyhořelého jaderného odpadu na Podbořansku dlouhodobě bojuje.

Hnutí dokázalo před časem v Lubenci prosadit referendum, které průzkumy jednoznačně odmítlo. Proti bylo 517 lidí, pro jen 111. Zastupitelstvo obce tak muselo odvolat dřívější souhlas s průzkumy. Proto se proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které souhlasí s průzkumnými pracemi, odvolá i vedení obce. „Budeme se určitě držet výsledků referenda, lidé řekli, že si tu průzkumy nepřejí. Podáme žádost o rozklad rozhodnutí," informoval Deník Bohumil Peterka, starosta Lubence.

Blatnu průzkumy nevadí, neodvolá se

Naopak úplně jiný je postoj nedalekého Blatna, kterého se průzkumy také týkají. I když tam lidé v nezávazné anketě řekli velmi těsné ne (136 pro průzkumy, 142 proti), zastupitelstvo s průzkumy souhlasilo. „Odvolávat proti průzkumům se nebudeme. Není důvod. Máme zastupitelstvem schválený souhlas s průzkumy, nevadí nám," řekl na náš dotaz Václav Beneš, starosta Blatna na Podbořansku.

Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) by ráda začala s průzkumy ve všech sedmi vytipovaných lokalitách. Jednou z nich je právě Čertovka mezi Lubencem a Blatnem. V pěti lokalitách, včetně Podbořanska, už souhlas má, ve dvou případech čeká na rozhodnutí. Hledači úložiště by rádi začali co nejdříve, nyní ale ještě asi budou muset vyčkat na výsledek odvolání. „Rozhodnutí ministerstva vítáme. Jakmile nabude právní moci, bude možné zahájit přípravné práce pro průzkum," uvedla Tereza Bečvaříková, tisková mluvčí SÚRAO.

„Po celou dobu průzkumů budeme postupovat v souladu se zákony, umožníme obcím kontrolu, o všech krocích je budeme informovat. Obce mají právo se k postupu vyjadřovat. Věříme, že tento postup bude pro všechny přijatelný," ujišťuje Jiří Slovák, ředitel SÚRAO.

Jenže… Právě slibům SÚRAO už lidé na Podbořansku příliš nevěří. Mnohokrát totiž slyšeli sliby a ujištění, na mnoha veřejných debatách od vrcholných představitelů hledačů hlubinného úložiště, že ani průzkumy nezačnou, pokud s nimi nebudou souhlasit. Pak ale SÚRAO i přes nesouhlas podalo žádost o stanovení průzkumného území. „Náš postup je kompromisním řešení, které reaguje na nejednotný postoj jednotlivých obcí v lokalitách," říká Tereza Bečvaříková ze SÚRAO s tím, že určitě nejde o porušení slibu. Některé lokality jsou prý pro, jiné ne, proto údajně tento postup. „Je to rovný a transparentní přístup, postupujeme v souladu s platnou legislativou. O vyhodnocení průzkumů bude rozhodovat vláda a jedním z neopomenutelných podkladů musí být stanovisko dotčených obcí," pokračuje Bečvaříková.

Místní nepochybují, že SÚRAO porušila slib

O porušení zákonů tedy jistě nejde, ale o porušení čestného slova, které hledači úložiště několikrát dali, podle lidí z Lubence a Blatna, určitě ano. „SÚRAO porušilo slib. Slíbilo, že bez souhlasu obcí s průzkumy nezačnou, a teď je chtějí spustit. Nedodrží své slovo, jak jim tedy máme do budoucna věřit?" říká Richard Kanta z Lubence. „Takové jednání se ale dalo očekávat. Že když jim souhlas nedáme, že ho obejdou," pokračoval Kanta.

SÚRAO nyní říká, že jde jen o první fázi geologických průzkumů. Tedy žádné hlubinné vrty, které mají přijít na řadu ve druhé etapě. Údajně se nyní má jednat o povrchové a přípovrchové měření do tří metrů pod povrchem, sběr dat, sondáže a odběr hornin pomocí neinvazivních metod.

SÚRAO opakovaně ujišťuje, že do hloubky se vrtat nebude. „Žádost o stanovení průzkumného území počítá pouze s provedením první etapy," tvrdí tisková mluvčí SÚRAO. Veřejnost ale už příliš nevěří. „Rozdělili průzkumy jen zdánlivě na povrchové a hlubinné. Druhá etapa ale bude navazovat," je přesvědčená také Eva Čechurová. „A že jde v první fázi v uvozovkách jen o povrchové průzkumy? Vrtat se bude taky, i když ne do hloubky," pokračovala.

Za průzkumy by obce měly získávat každý rok také finanční kompenzace. Blatno čtyři miliony, Lubenec tři a půl. Tyto peníze by jistě posílily hubené rozpočty obcí, například Lubenec ročně investuje kolem dvou až tří milionů, nyní by měl možnosti více než dvojnásobné.

Průzkumy by v první fázi měly posunout čtyři ze současných sedmi míst po celé republice do druhého kola, ve kterém mají následovat hlubinné vrty a další průzkumy a výběr finální lokality. Hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu má v České republice začít fungovat v roce 2065, stavět se má začít v roce 2050. Místo, kde vznikne, má být známo do roku 2025.