„Chceme se dohodnout s obcemi. Bez jejich souhlasu nebudeme nic podnikat, ani začínat s průzkumy," nebo „Prosazujeme jen řešení, které vyhovuje obcím. Chceme jejich souhlasy s průzkumy, jinak nechceme začínat," tvrdila na Podbořansku posledních pár let Správa úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO) prakticky na každé debatě o budoucím hlubinném úložišti jaderného odpadu, které i v lokalitě Lubenec a Blatno hledá. Skutečnost v roce 2013? Hledači úložiště požádali o stanovení průzkumného území a i přes nesouhlas obcí a lidí, který vyjádřili v referendu, chtějí s průzkumy začít co nejdříve.

„SÚRAO porušilo slib. Slíbilo, že bez souhlasu obcí s průzkumy nezačnou a teď je chtějí spustit. Nedodrží své slovo," říká Richard Kanta z Lubence. A není sám, průzkumy odmítlo v Lubenci při referendu 517 lidí, jen 111 bylo pro. Zastupitelstvo Lubence tak muselo odvolat předchozí souhlas s průzkumy, nyní nesouhlasí. A všichni, kteří byli proti zkoumání, se teď diví, že s nimi hledači, pokud jim to povolí ministerstvo životního prostředí, začnou už brzy.

Nedávno totiž SÚRAO požádalo o stanovení průzkumného území na všech sedmi lokalitách, tedy i na Čertovce u Lubence a Blatna. „Takové jednání se ale dalo očekávat. Že když jim souhlas nedáme, že ho obejdou," pokračuje Kanta.

SÚRAO: slib jsme neporušili

Podle SÚRAO nejde o porušení slibu, i když veřejně několikrát hledači úložiště řekli, že bez souhlasu nezačnou ani s průzkumy, ale o kompromis. „Náš postup je kompromisním řešení, které reaguje na nejednotný postoj jednotlivých obcí v lokalitách," říká Tereza Bečvaříková ze SÚRAO s tím, že určitě nejde o porušení slibu. Některé obce jsou prý pro, jiné ne, proto údajně tento postup. „Je to rovný a transparentní přístup, postupujeme v souladu s platnou legislativou. O vyhodnocení průzkumů bude rozhodovat vláda a jedním z neopomenutelných podkladů musí být stanovisko dotčených obcí," pokračuje Bečvaříková.

O porušení zákonů jistě nejde, ale o porušení čestného slova, podle lidí z Lubence a Blatna, určitě ano.

Průzkum má být jen povrchový

„A že jde v první fázi v uvozovkách jen o povrchové průzkumy? Vrtat se bude taky, i když ne do hloubky. Ale v našich zákonech není možnost, jak jim zabránit v pokračování. Jak jednou s průzkumy začnou, bude se pokračovat, zapomínají poznamenat, že o další etapy pak už žádat vůbec nemusí, mohou pak dělat i hlubinné vrty," je nespokojený Richard Kanta z Lubence. „Rozdělili průzkumy jen zdánlivě na povrchové a hlubinné. Druhá etapa ale bude navazovat," je přesvědčená také Eva Čechurová. „Porušili slib," pokračuje. Oba se angažují v hnutí SOS Lubenec, které chce uchránit lokalitu Čertovka před průzkumy a iniciovalo také referendum.

Sousední Blatno souhlas zastupitelstva má, i přesto, že lidé tam v dřívější anketě řekli těsné ne průzkumům. Pro bylo 136 lidí, proti 142. Anketa tam ale, na rozdíl od lubeneckého referenda, byla jen informativní a zastupitelé se rozhodli s průzkumy souhlasit. Podmínkou je ale kladné stanovisko okolních obcí. Ty ale nesouhlasí.

Průzkumy by v první fázi měly posunout čtyři ze současných sedmi míst po celé republice do druhého kola, ve kterém mají následovat hlubinné vrty a další průzkumy. První fáze, se kterou chce SÚRAO začít co nejdříve a kvůli které, i přes nesouhlas lidí, požádalo o průzkumné území, má spočívat v povrchovém sběru vzorků, povrchovém měření a odběru vzorků v hloubce do tří metrů pod povrchem. Kvůli tomu se budou dělat mělké vrty, hluboké prý určitě ne, ty přijdou na řadu až ve zúženém výběru čtyř lokalit. Jenže ani povrchový sběr a mělké vrty lidé na Podbořansku nechtějí a průzkumné práce tam už jednou před několika lety kvůli nesouhlasu skončily.

Obce dostanou kompenzaci kolem čtyř milionů

Za průzkumy slíbilo SÚRAO a stát finanční kompenzace obcím. Lubenec by měl za každý rok průzkumů dostávat 3,7 milionu korun, Blatno pak 4 miliony.

Hlubinné úložiště vyhořelého jaderného odpadu má v České republice začít fungovat v roce 2065, stavět se má začít v roce 2050. Místo, kde vznikne má být známo do roku 2025. O místo pro úložiště „soupeří" nyní sedm lokalit.