Starostka Žatce Zdeňka Hamousová a místostarosta Jaroslav Špička vypustili v neděli „do povětří" symbolickou žádost města o přijetí do UNESCO. Žatec se chce na prestižní seznam památek dostat díky své historii pěstování a zpracování chmele a výrobě piva. Ta pravá žádost půjde do Paříže, kde sídlí řídící orgán UNESCO, zřejmě v příštím roce.

Na seznam UNESCO mají být zapsány celé oblasti městské památkové rezervace a městské památkové zóny včetně budov spjatých s pivovarnictvím a chmelařstvím, které se v nich nacházejí. A také bývalý pivovar Dreher (bývalá Fruta) u západního vlakového nádraží. Celkem jde o 89 budov.

„Do konce října by měla být dokončena nominační dokumentace města Žatec. Pokud ministerstvo kultury rozhodne, že Česká republika podá návrh o zapsání do UNESCO právě Žatce, nominační dokumentaci předložíme do Paříže v příštím roce," sdělil Vladimír Valeš, manažer UNESCO žatecké radnice.

Podle jeho slov má Žatec velkou šanci, že ministerstvo vybere právě „město chmele". Českými konkurenty Žatce o zápis na seznam nemovitých kulturních památek do UNESCO jsou podle něj Národní hřebčín v Kladrubech nad Labem, ruční papírna ve Velkých Losinách a západočeský lázeňský trojúhelník (Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně).

Pokud kandidatura Žatce bude příští rok do UNESCO předložena, není stanovené, kdy by mohlo být město na prestižní seznam zapsáno. „Třeba město Třebíč doručilo žádost v listopadu roku 2001, celý proces trval do června 2003," nastínil V. Valeš.

Město musí ukázat, že ví, co bude dělat s památkami

Součástí nominační dokumentace, která se pomalu dokončuje, je i tzv. management plan. To je střednědobý, desetiletý plán města, jak s památkami, které mají být zapsány do UNESCO, bude zacházeno. „Nejde o to, aby se opravily a využívaly hned teď. Jde spíš o to ukázat, že víme jak je využít a jak toho chceme dosáhnout," vyplynulo ze slov Vladimíra Valeše.

Triangle City - vizualizaceObjekty, které mají být na seznam zapsány, jsou v různém stavebně technickém stavu. Některé jsou čerstvě opravené, jiné v zachovalém stavu, některé ale v havarijním. Například budova na rohu Příkré a Nákladní ulice je v dezolátním stavu bez střechy, ve špatném stavu jsou ale i další objekty. „Já vidím ale největší problém s bývalým pivovarem Dreher. Tam se nejsme vůbec schopni domluvit s jeho vlastníky, přitom se jedná o rozsáhlý areál," sdělil V. Valeš. „Přitom podle mě je tento areál ideální třeba pro výstavbu multifunkčního technického centra, které chce Ústecký kraj postavit v zóně Triangle u Žatce," dodal.

Právě komunikace s některými soukromými vlastníky budov, které mají být zapsány na seznam UNESCO, není dobrá, přiznává Vladimír Valeš. „Ve většině případů se jedná ale o nepochopení. V objektu, který je na seznamu UNESCO, může zůstat to, co tam nyní je. Pouze se předpokládá, že zůstane zachován vzhled budovy v souladu s památkovou ochranou. Jejich vlastníci mohou už teď na opravy získat příspěvky od města nebo kraje. V objektech mohou být třeba obchody, sklady, kanceláře, prostě to, co tam už nyní je. Z devíti desítek budov chceme „zakonzervovat" jen šest, sedm objektů, budou to takové vlajkové lodě Žatce v UNESCO," sdělil V. Valeš.

V těchto objektech by měl zůstat zachovaný historický ráz s prvky chmelařství a pivovarnictví. Mezi takto vytipované objekty patří bývalé sklady chmele v Kovářské ulici, na Smetanově náměstí, bývalé Řempo na náměstí Prokopa Velkého a nedaleká budova, kde je nyní prodejna nábytku. „Pouze jeden objekt by měl zůstat prázdný, jakoby bez využití, veřejnost by tam viděla, jak vypadal historický sklad chmele. Ostatní budovy by se využívaly, třeba jako galerie nebo pro různé studijní aktivity," nastínil V. Valeš.

„Cizí" investor se jen těžko najde

Chrám chmele a piva v ŽatciPodle jeho slov je v těchto případech ale nutné větší úsilí města. „Je jasné, že toto neudělá žádný investor. Nikdo v Žatci nekoupí bývalý velký sklad chmele, neopraví ho a neudělá z něj třeba galerii. Bude na městě, aby se toho zhostilo. Uvolnilo na to nějaké peníze z rozpočtu a sehnalo dotace," vyplynulo ze slov V. Valeše. Shodou okolností jsou všechny čtyři zmíněné budovy aktuálně na prodej.

Město Žatec je na tzv. indikativním seznamu, což je soubor památek v ČR připravovaných k navržení pro zapsání do UNESCO, už od roku 2007. Zatím příliš peněz na vstup do tohoto prestižního seznamu nedalo, do letošního roku vydá asi milion korun. Z těchto peněz a s využitím dalšího milionu korun, které získalo formou dotací, se vytváří hlavně zmíněná nominační dokumentace a platí lidé, kteří se na celém procesu podílejí. Peněz bude ale třeba víc. „Případný vstup do UNESCO bude pro město přínosem. Například ekonomickým, počet turistů výrazně vzroste. Je třeba ale nejprve něco investovat. Já bych to řekl takhle: Každý zemědělec, který chce sklízet dobrou úrodu, musí nejprve pole dobře pohnojit. A to něco stojí," sdělil V. Valeš.

Město Žatec v minulých letech realizovalo projekt Chrámu chmele a piva, díky kterému některé budovy, které mají být do UNESCO zapsány, byly opraveny a našlo se pro ně využití. Letos se zrekonstruovala horní část bývalých papíren a pomalu končí přestavba autobusového nádraží, i když to nejsou objekty zahrnuté na seznamu pro UNESCO, komisaři budou posuzovat i to.

A co bude dál?

„Není pravdou, že by město nepřipravovalo žádné další velké projekty. Máme jich celou řadu v různé fázi připravenosti. Chceme třeba dokončit rekonstrukci papíren, konkrétně spodní části. Chystáme rozsáhlou revitalizaci městských parků, i k tomu bude při posuzování naší žádosti v UNESCO přihlíženo. A co se týká přímo památek pro UNESCO, řešíme například, co by se dalo dělat s bývalým skladem chmele v Alšově ulici, který vlastní město. Existuje myšlenka, že by se využíval pro výtvarné obory Základní umělecké školy, své zázemí by tam mohli mít také žatečtí senioři," sdělil místostarosta Jaroslav Šička. „Za měsíc se začne připravovat rozpočet města na rok 2016 a určitě bychom byli rádi, kdyby v něm byly nějaké peníze na budovy, které chceme, aby byly zapsané na seznamu UNESCO," dodal.

Rozhodnutí bude na zastupitelích. Zda třeba město koupí nějaký zmíněný bývalý sklad chmele a s pomocí dotací mu vtiskne nějaké využití. Třeba tak jak tomu bylo v případě Chrámu chmele a piva byť v menším rozsahu.