Pivovar, restaurace, hotel či kongresové centrum. To všechno by mohlo vzniknout v areálu někdejšího podniku Fruta v Žatci. Nové využití téměř opuštěných a zchátralých budov, které jsou kulturními památkami a součástí žatecké nominace na seznam světového dědictví UNESCO, hledá vedení města. Pivovar v areálu už byl, na začátku 20. století patřil k největším ve střední Evropě.
„Byla by hrozná škoda, kdyby se nepovedlo tento historický skvost zachránit. Město na to peníze nemá, snažíme se proto najít investora,“ sdělil žatecký místostarosta Jaroslav Špička.
Čtvrt miliardy korun
Náklady na rekonstrukci areálu se odhadují na zhruba čtvrt miliardy korun. „Město Žatec hraje při hledání nového využití areálu aktivní roli už minimálně rok. Jednali jsme se dvěma potencionálními investory i se současnými majiteli. Naším cílem je najít investora, který by se stal jediným vlastníkem areálu, celý jej zrekonstruoval a vdechl mu nový život,“ uvedla starostka Zdeňka Hamousová.
Budovy a pozemky bývalého pivovaru u žateckého západního vlakového nádraží vlastní tři společnosti – největší část Retropene z Plzně, menší pak Confortela Trend z Mutějovic a majitelem bývalé sladovny je místní Žatecký pivovar. Podle vedení města jsou ochotni své pozemky a budovy v areálu prodat za „reálné“ ceny.
Projekt přeměny areálu zahrnuje také 17 hektarů pozemků v jeho sousedství, které vlastní zmíněná společnost z Plzně. Na nich by mohly vyrůst rodinné a bytové domy.
Jednu z budov, bývalou varnu pivovaru, si pronajali jako soukromé osoby zmíněná žatecká starostka s místostarostou a také architekt města Jiří Vaníček, který vypracoval studii možného využití areálu. „Chceme tady pořádat akce pro veřejnost, při kterých chceme ukázat jedinečnost a historickou hodnotu areálu,“ vysvětlila Zdeňka Hamousová přímo v objektu novinářům.
Zajímavé fasády z červených cihel
O historické hodnotě hovoří i památkáři. „Budovy jsou od roku 2015 kulturními památkami. Jsou nedílnou součástí chmelařského dědictví Žatce, areál bývalého pivovaru je díky své jedinečné kompletnosti historicky velmi hodnotný,“ řekla Olga Bukovičová z Národního památkového ústavu.
Majestátní budovy areálu jsou postavené v neorenesančním stylu, zajímavost jim dodávají fasády z červených cihel a zdobné detaily z pískovce. „Sokly a armovaná nároží jsou vytvořeny ze žulových kvádrů nebo tmavošedého znělce. Při stavbě se použila kombinace hrázděného zdiva s vyřezávanými vazníky ve štítě,“ popsala neobvyklou stavbu žatecká historička Milada Krausová v publikaci Z dějin průmyslu v Žatci.
Žatecký spolkový pivovar se začal stavět v roce 1898, od roku 1916 se přejmenoval na Vývozní pivovar a od roku 1926 se změnil na Dreherův vývozní pivovar. Pivo se v areálu vařilo od roku 1902. Po únoru 1948 výroba piva v zestátněném podniku skončila. V části budov se postavila konzervárna na zpracování ovoce, která fungovala pod názvem Fruta. Vyráběla džusy, šťávy a nízkoalkoholická vína. Po roce 1989 podnik přešel do soukromých rukou. Několikrát změnil majitele a jméno. V roce 2003 zpracování ovoce skončilo, tehdejší vlastník, společnost TFG Bohemia, skončila kvůli dluhům v konkurzu. Areál opět několikrát změnil majitele. Nyní se využívá jen malá část jako sklady a pro výrobu lahůdek.
Pokud se záměr podaří zrealizovat, stane se bývalý Dreherův pivovar čtvrtým místem v Žatci, kde se bude vařit pivo. Zatím se tak děje v „klasickém“ Žateckém pivovaru, pokusném pivovaru Chmelařského institutu a městském minipivovaru v restauraci Chrámu chmele a piva.