Radnice v Lounech nechala opravit jeden z trojice předválečných bunkrů, které převzala od státu do svého majetku. Jde o „řopík“ v areálu lounského výstaviště, další práce na něm mají probíhat ještě na jaře. V plánu je jeho zpřístupnění při různých událostech.

„Vybourala se zabetonovaná protipovodňová šachta a vstupní chodbička, na objektu je také ocelová mříž. Beton zmizel také z venkovních částí střílen,“ popsala změny vedoucí odboru správy majetku lounské radnice Blanka Sunkovská. Opravené jsou také části omítek a maskovací háky. Práce, které provedlo chomutovské Muzeum československého opevnění z let 1936-1938, vyšly město na téměř 70 tisíc korun.

Letos už město nestihlo bunkr natřít, dojde na to v příštím roce. „Z důvodu nepříznivých podmínek a vlhkosti povrchu objektu jsme nátěr posunuli na jaro,“ vysvětlila Sunkovská.

Lounská radnice počítá s tím, že bunkr nebude běžně přístupný. Lidem se však bude otevírat při mimořádných příležitostech.

Bunkr na lounském výstavišti, jak vypadal před opravamiMěsto Louny převzalo od státu celkem tři bunkry. O jejich předání požádala lounská radnice už v roce 2013, dostala je až letos v létě. „Bunkry jsou součástí historie města i plánů na obranu země. Osud spojený s chátráním si nezaslouží,“ uvedl starosta Loun Radovan Šabata.

Bunkry jsou u řeky

Všechny tři bunkry jsou poblíž Ohře; jeden je na břehu na stezce Pod Šancemi pod ZŠ Komenského, druhý na louce u městského koupaliště a zmíněný třetí v parku na lounském výstavišti. U zbylých dvou objektů se s opravami zatím nepočítá. Také ony mají zabetonované vchody i střílny.

V obou zbylých bunkrech jsou také dodnes zachovány některé původní detailní prvky. „Například část maskování nebo oka na maskovací sítě,“ připomněla Kamila Jarolímková z lounské radnice.

Lehké betonové bunkry vyrostly na území dřívějšího Československa v roce 1936 a 1937. O stavbě rozhodla vláda na základě politické situace v tehdejším Německu, které se netajilo plány na expanzi do sousedních států a celé Evropy. Pro stavbu sítě bunkrů, jež měly sloužit k obraně československého území proti agresi zvenčí, zřídila vláda orgán s názvem Ředitelství opevňovacích prací. Podle jeho zkratky ŘOP se bunkrům dodnes někdy říká řopíky.

Během dvou let vznikly v Československu tisíce pevnůstek. V okrese Louny jsou stovky těchto bunkrů, linie vede podél řeky Ohře a jejího pravostranného přítoku, říčky Blšanky.

Téměř všechny bunkry v okrese jsou bez jakéhokoli využití. Výjimku představuje objekt u Holedeče na Žatecku, který si pronajal Ondřej Vonka ze Žatce. Od roku 2006 tam provozuje malé muzeum, otevřeno je několikrát za rok. Jeho vybavení je ale z poválečných let. „Snažím se bunkr dostat do podoby ze 60. let minulého století. Tenkrát měl sloužit jako obrana proti západním mocnostem, byl trochu jinak zařízený než před druhou světovou válkou,“ poznamenal Ondřej Vonka.