Ani okresu Louny se nevyhnula pohroma, která v zimě postihla včelaře po celé republice.

Varroáza včel byla zjištěna u více než tisíce včelstev v regionu. „V okrese Louny evidujeme varroázu včel,“ potvrdil přítomnost parazitního onemocnění včel Petr Pilous, mluvčí Krajské veterinární správy Ústí nad Labem.

Nemoc způsobuje roztoč Varroa destructor, který se kvůli neobvykle teplé zimě přemnožil a způsobil katastrofu. V celé České republice zdecimovala nemoc až třetinu všech včelstev. „Invaze byla v okrese Louny zjištěna u 1271 včelstev, což je třiadvacetiprocentní zamořenost,“ informoval mluvčí veterinární správy.

Úmrtnost nebyla tak vysoká. „V zimním období a předjaří zaniklo v celém Ústeckém kraji 619 včelstev z původního počtu 23 345, což je 2,6 procenta,“ řekl Petr Pilous. Za nízkou úmrtností je podle veterinářů péče včelařů. „Je to dobrý výsledek, svědčí o dobré péči včelařů a o dodržování mimořádných opatření,“ pochválil.

Varroáza

V dalších částech republiky je ale situace jiná, včelstva jsou tam poškozena více. Podle vedení Českého svazu včelařů se dalo katastrofě zabránit, pokud by všichni včelaři důsledně dodržovali příslušné veterinární předpisy. Podceňování prevence vyčítá včelařům i ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Do budoucna je nutné klást větší důraz na prevenci, aplikovat léčebné kroky. K úhynu včelstev v letošním roce v České republice došlo i přesto, že finanční podpory směřující do včelařství jsou vysoké, pro rok 2008 byla v rozpočtu původně vymezena částka přesahující 141 milionů korun,“ upozornil ministr a dodal, že vláda schválila mimořádnou dotaci 25 milionů pro postižené včelaře.

Ti ale říkají, že pomoc jejich ztráty zdaleka nepokryje. „Jedno nové včelstvo přijde zhruba na tisíc až patnáct set korun, chovatel by měl formou dotace dostat asi třetinu z této částky,“ vypočítal tajemník Českého svazu včelařů Miloslav Peroutka. Řadu včelařů tvoří navíc důchodci, kteří už s chovem znovu nezačnou.

Chovatelů včel v Česku ubývá, stále častěji se navíc musejí potýkat s včelími chorobami. Těmi nejčastějšími jsou varroáza, mor včelího plodu a nosemóza. Varroáza postihuje včelí plod a způsobuje, že včely se líhnou nedokonale vyvinuté. „U napadeného plodu se líhnou včely například bez křídel nebo se zakrnělým zadečkem. I v případě, že se včela vyvine normálně, velmi brzy uhyne,“ dodal Peroutka.

Včelařů i včel ubývá, mladí se do náročné záliby nehrnou

Liběšice - Včelařů je stále méně a méně, jejich věk je navíc často už důchodový. Podle samotných včelařů je to velký problém, nevyhnul se ani okresu Louny. Zářným příkladem je liběšická organizace. Ta byla založena v roce 1949. „Účastnilo se tehdy šedesát šest včelařů z Liběšic i devíti okolních obcí. V té době měli 1204 včelstev,“ zavzpomínal jedenaosmdesátiletý Miloš Staněk, jeden ze zakládajících členů a dosud aktivní včelař.

„Dnes máme jen dvacet čtyři členů, z toho sedm žen. V roce 2007 bylo zazimováno pouze 299 včelstev,“ říká zkušený včelař. Velkým problémem je věk včelařů, mladí lidé se do oboru nehrnou. „V době založení naší organizace byl průměrný věk včelařů čtyřicet let, dnes je to šedesát devět roků. Včelaři stárnou a mladí lidé o to nemají zájem, je to záliba časově i finančně hodně náročná,“ pokračuje M. Staněk.

Některé obce v regionu jsou už dokonce bez včelařů a včel. „Projeví se to na opylování, a tak následně i na výnosech ovoce, zeleniny i obilovin,“ připomíná Staněk závažnost situace. Získávání nových členů je proto v současnosti jedním z hlavních úkolů včelařských organizací. „Do padesáti let jsou už jen dva včelaři, naopak nad osmdesát je sedm členů,“ varuje Miloš Staněk.

O český med je přitom podle něj velký zájem. „Vyváží se do severní i západní Evropy. Prodává se přitom až za dvojnásobnou cenu než u nás a to hlavně díky jeho kvalitě,“ tvrdí včelař z Liběšic na Žatecku.

Martin Dohnal