Věc se řešila na únorové schůzi zastupitelů. „Zájemců o využívání je poměrně hodně, čím dál tím víc. Jde o to vymyslet systém, aby si různé zájmové skupiny navzájem nepřekážely,“ sdělil vroutecký starosta Jaromír Kubelka.

Podle jeho slov se zájem o bývalý vojenský prostor v poslední době výrazně zvýšil, využívají ho různé skupiny majitelů terénních aut nebo vojenské techniky. Kromě nich je areál honitbou místních myslivců, často tam lidé chodí na vycházky. „Nechystá se nějaká změna využití. Pouze se musíme zamyslet nad tím, jak dát věcem určitý řád,“ zopakoval starosta.

Klášter v Žatci.
Žatec si vezme investiční úvěr. Jako první ho použije na klášter a papírny

Vroutek vlastní necelých dvě stě hektarů plochy, dalších sedmdesát hektarů mají Vojenské lesy a statky ČR. Majiteli menších částí jsou město Podbořany a soukromý vlastník.

Kromě způsobu využívání prostoru se řeší, zda města Podbořany a Vroutek kývnou na nabídku společnosti ČEZ na výstavbu solárních elektráren. Ty by měly vyrůst na kraji areálu, obě města nemají proti záměru zásadní odpor.

Bývalý vojenský prostor pojmenovaný podle vrchu Kozinec s nadmořskou výškou 392 metrů je krajinářsky, botanicky i zoologicky velmi významné území, ale žádný status ochrany nemá. Odborníci pohyb techniky vítají.

Sedm let se Miroslav Šefl z Ležek u Lubence potýká s vodou ve svém rybníce. Je extrémně kyselá, obsahuje hodně železa a síranů. Život z nádrže zmizel, hyne i vegetace kolem břehů a přítoku.
Potok a rybníky v Ležkách jsou bez života. Voda je moc kyselá

„Tím, jak se místa projíždějí, se udržuje vegetace v raných sukcesních stadiích a hlavně se obnovují mělké bahnité louže s populací listonoha letního, kriticky ohroženého a velmi zajímavého korýše. Místa, která těžká technika neprojíždí, degradují zarůstáním,“ připomněl před časem geobotanik Jan Albert Šturma. Nápad, že by se v bývalém vojenském prostoru pásli divocí koně jako třeba v Milovicích, se ale neujal.