Velikonoce jsou nejdůležitějším křesťanským svátkem roku. U mnoha lidí, především u paní a dívek, se ale tyto svátky zúžily na lopotění u plotny a pondělní ráno s muži dychtivými po pomlázce a náprstcích kořalky. Historikové chomutovského muzea Milena Bílková (MB) a Jan Hirsch (JH) ovšem míní, že Velikonoce jsou především časem rozjímání. V rozhovoru pro Deník popisují řadu zvyků a tradic. Svou roli hrálo i velikonoční pečivo, například beránek. „Podle pověr bylo zlé znamení, když těsto nevykynulo. To nevěstilo nic dobrého,“ říká Hirsch.

Jsou Velikonoce pouze křesťanskými svátky, nebo se u nich, podobně jako u Vánoc, protínají i další tradice?
MB: Ve Velikonocích se propojují křesťanské svátky se svátky jara, které slavily mnohé kultury. Proto se v nich kromě bohoslužeb protíná spousta lidových zvyků. Na Velikonoce přibližně připadala i doba, kdy se poprvé vyháněl dobytek na pastvu, polím se vyprošovala lepší úroda. Většina lidových zvyků obecně mířila především na zajištění blahobytu a zdraví.

Můžeme si o Velikonocích nějak zajistit věčné mládí a zdraví?
JH: Podle tradice našich předků se můžete třeba zkusit vykoupat na Velký pátek v potoce. Ochrání vás to před neduhy. U příležitosti významného svátku také lidé prováděli důkladnou tělesnou očistu a oblékali si slavnostní šaty. Odtud pochází i průpovídka, která dodnes vyjadřuje, že se člověk oblékl do těch nejlepších „božíhodových“ šatů.

Velikonoce na zámcích v Jimlíně a Kr. Dvoře: 

Fotogalerie: Oslavy Velikonoc na zámcích v Jimlíně a Krásném Dvoře

Víte o nějaké etnografické zajímavosti, zvyku, který jinde nevidíme?
JH: V Hoře Svatého Šebestiána v Krušných horách například lidé odcházeli na Velký pátek do lesa, kde setrvávali v tichu a modlitbách. Prosili Boha, aby od nich odehnal nemoc, konkrétně dnu. Na Zelený čtvrtek zase čerpali vodu ze studní, kterou si nechali posvětit v kostele a pak ji používali, pokud je něco bolelo. Prý se nezkazila a dokonce ji dávali i churavějícímu dobytku.

close Ilustrační foto info Zdroj: Deník/Šimr Petr zoom_in

Který svátek je vlastně o Velikonocích nejdůležitější? Je to právě úplný závěr, Velikonoční pondělí, nebo jiný den?
MB: Nejdůležitějším svátkem Velikonoc je neděle, kdy křesťané slaví Kristovo vzkříšení z mrtvých. Naopak hodně lidových zvyků se vztahuje k Velikonočnímu pondělí, kdy si lidé po dlouhém čtyřicetidenním půstu spojeným s rozjímáním a modlitbami mohli užívat radovánek a hodování.

A pomlázky s koledou?
JH: Pomlázka pochází také z předkřesťanských dob. Je to vlastně magický proutek, ve kterém se spojují živly - voda, země a slunce. Původně se s ní lehounce pošlehával dobytek právě při tom zmíněném prvním vyhánění na pastvu, aby byl zdravý. Později se pomlázka přenesla na kolední obchůzku. Žena tedy není pomlázkou trestána, ale pomlazována.

| Video: Youtube

Jak se plete pomlázka  Zdroj: YouTube.com/Michal Kadlec

Když už jsme nakousli to jídlo. Co nesmělo na velikonoční tabuli chybět?
MB: Po těžkém půstu, který je o Velký pátek vůbec nejpřísnější v celém roce, se vracelo na stoly maso. Třeba ve Vrskmani u Jirkova se zabíjelo domácí jehně. Rozšířená byla také, stejně jako dnes, velikonoční nádivka. A chybět nesmělo sladké pečivo. Beránek, mazance, boží milosti.

Má i pečivo nějaký význam, nebo jde jen o chuť?
JH: Určitě má. Beránek je symbolem Krista a pojídal se už i během Poslední večeře. A dobře upečený mazanec mohl zajistit požehnání, bylo zvykem ho ozdobit křížkem. Podle pověr bylo ale zlé znamení, když těsto nevykynulo. To nevěstilo nic dobrého.

Peče se velikonoční pečivo i v dalších zemích, je tato tradice rozšířená?
JH: Ano, zejména u jižních a východních Slovanů. Dokonce bych řekla, že naše pečivo patří k těm jednodušším. Třeba v Bulharsku se pečou kynutá těsta, která se zamotávají do věnců a vždy je v nich nějakým způsobem zakomponované vejce - kraslice s motivy ptáčků nebo slunce.

Jsou vlastně Velikonoce veselým svátkem podobně jako Vánoce, nebo ne?
MB: Jednoznačně ano, jsou spojeny s hlavní událostí dějin v křesťanském pojetí. Narození Krista, slavené o Vánocích, je počátkem křesťanského letopočtu. Je spojeno s očekáváním jeho oběti na kříži a hlavně vzkříšení slavené na Velikonoční neděli. Přesto „těžká“ velikonoční témata spojená s křížovou cestou mohou na lidi působit depresivně. Objevuje se tu totiž motiv zrady, násilí, ukřižování.