Křižáci v roce 1421 pustošili celé okolí, krutě zacházeli s místními obyvateli, takže mnoho z nich opustilo své domovy a hledalo ochranu právě v tehdy významném centru regionu – v Žatci. Začal boj na život a na smrt. Udatní žatečtí obránci obléhatele během září šestkrát odrazili při pokusu o překonání hradeb. Dobře předzásobené město během obléhání netrpělo většími problémy kvůli nedostatku potravin, naopak v křižáckém táboře zavládly se zásobováním těžkosti.

Mezi jejich veliteli vypukly spory, a jakmile se v ležení před Žatcem rozšířily zprávy o blížícím se husitském vojsku, křižácký tábor zachvátila panika znásobená požárem, který vzplál v části jejich ležení. Dílo zkázy a velké křižácké ztráty pak způsobil výpad žateckých obránců. Křižáci s velkou hanbou začátkem října 1421 ustoupili zpět za hranice a do husitských Čech se odvážili vrátit až za několik let.

Odražení druhé křižácké výpravy je významnou součástí nejen žatecké a regionální, ale celé české historie. Události z roku 1421 si při příležitosti jejich 600. výročí chtějí ve městě připomenout velkou dobovou bitvou. A to 18. září příštího roku při Dnech evropského dědictví.

„Chtěli bychom tuto významnou událost připomenout scénickým ztvárněním několikanásobného pokusu o dobytí města křižáky. Aby si lidé uvědomili, že Žatec tehdy měl sílu a že jeho dobytí nebylo snadné. Rádi bychom k tomu připravili větší akci,“ sdělila Radmila Holodňáková, ředitelka Regionálního muzea v Žatci, které akci připravuje. V této souvislosti muzeum hledá šermířské soubory, které se zapojí.

Samotné vnitřní město bylo v roce 1421 chráněno trojím pásem hradeb, husité bránili i předměstí. Podle kronikáře hájilo Žatec na 6000 bojovníků, křižáků mohlo být 20 až 30 tisíc.

Tolik lidí se za rok v září při ukázce v Žatci určitě neutká. „V návrhu rozpočtu našeho muzea na příští rok máme na tuto akci vyčleněno 290 tisíc korun. Uvidíme, v jaké podobě nám ho zastupitelé nakonec schválí. Od toho se bude odvíjet velikost akce. Zkusím oslovit také sponzory a pokusím se sehnat granty,“ dodala ředitelka muzea. Při přípravě rozpočtu města na příští rok na minirozpočtovém výboru byla prozatím navrhovaná částka ponížena na 200 tisíc korun.

Kde se ukázka bitvy uskuteční, zatím není jasné. Jsou dvě varianty. Buď u západní části hradeb v lokalitě Nákladní ulice, nebo na prostranství u lávky pro pěší přes Ohři. „Příští rok má začít revitalizace hradeb, tak uvidíme, zda bude také z tohoto důvodu možné akci uspořádat přímo u nich. Kdyby padlo rozhodnutí ukázku uspořádat v lokalitě u řeky, postavily by se tam kulisy,“ vysvětlila Holodňáková.

Velké zkušenosti s organizováním obdobných akcí má Ondřej Dragula, který v nedalekých Podbořanech řadu let pořádá zimní bitvu. Při ní desítky šermířů a jezdců na koních dobývají podle předem daného scénáře postavené kulisy dřevěného opevnění, a to před zraky stovek až tisícovky diváků. „Náklady na uspořádání akce rostou i přesto, že řada lidí vystoupí jen za příspěvek na cestu nebo večeři v hospodě. Hradím je z příspěvku od města a ze vstupného od návštěvníků. I tak mnohdy skončím v mínusu a doplácím akci ze svého. Významná je pro mě bezplatná pomoc lidí, místních firem a organizací,“ nastínil Ondřej Dragula.

V posledních letech se zimní bitva v Podbořanech konala každé dva roky, ta další by měla proběhnout příští rok poslední lednovou sobotu. Tedy za dva a půl měsíce. „Přípravy na ni běží, uvidím, jaká nařízení budou platit. O tom, zda se bitva uskuteční, nebo ne, rozhodnu v druhé polovině prosince. V nějakém omezeném režimu nemá takovou akci smysl dělat,“ sdělil Ondřej Dragula.