„Guten Tag, meine Damen und Herrn. Vítám vás na naší ambasádě. Ukažte mi prosím své osobní doklady. Potom otevřete tašky, vyndejte věci z kapes a projděte tímto bezpečnostním rámem. Pak už vám přeji příjemnou zábavu,“ vítá nás u vchodu pracovník německé ambasády v Praze.

Bezpečnostní opatření jsou na této úrovni přísná a není divu, před teroristy se důkladně chrání všechny evropské země.

Přijeli jsme na předávání cen Zlaté srdce pro Evropu; jednu dostal i Milouš Červencl, muž z okresu Louny. Německé velvyslanectví sídlí od roku 1974 na Malé Straně v nádherném Lobkovickém paláci. Německo platí za pronájem naší zemi tři miliony korun měsíčně. Usiluje ovšem o koupi areálu do svého majetku a naše vláda mu ho nejspíš brzy prodá.

V zahradě velvyslanectví panuje krásné ticho. Vůbec vám nepřipadá, že jste v Praze, ale někde v klídku na venkově na zámku. V září a říjnu 1989 se tu tísnily desetitisíce lidí – východních Němců z tehdejší NDR, kteří přes Prahu a ambasádu prchali do západního Německa. Událost dnes připomíná umělecké dílo – socha trabanta s nohama. „Mějte se u vás v Žatci hezky a pošlete mi pár fotek,“ říká mi na závěr Lisa Böttinger, novinářka z Prager Zeitung. Bylo to zajímavé setkání.

Čtěte také: Milouš Červencl z Opočna dostal Zlaté srdce pro Evropu