Ta se obává, že by sto metrů vysoké stožáry ohrozily funkčnost vojenských radarů v blízkosti. Ty má armáda umístěné třeba u Větrušic na Žatecku nebo u Lažan na Chomutovsku. Nesouhlas se dal čekat, z tohoto důvodu už dříve vojáci zamítli výstavbu několika větrných elektráren na Podbořansku. Zamítavé stanovisko dali třeba ke stavbě 20 stožárů mezi Běsnem, Strojeticemi a Blšany.
Vojáci před dvěma lety také nesouhlasili kvůli radarům s výstavbu jiných 26 větrných elektráren na Podbořansku – u Neprobylic, Kličína, Buškovic a Hluban. Jižně od Nechranic v okolí Chban chce ČEZ postavit větrný park Dlouhé Pole s 33 větrnými elektrárnami, každá by měla mít výkon dva MW. S vlastní výstavbou počítá v roce 2009, náklady se odhadují na zhruba 2,5 miliardy korun.
Hrozí narušení činnosti radarů
Pro ministerstvo obrany je plán větrných elektráren u Nechranic společnosti ČEZ problematický. Podle Jana Pejška z tiskové a informační služby ministerstva hrozí narušení činnosti radiolokační techniky nezbytné pro řízení letového provozu a zabezpečení vzdušného prostoru v daných lokalitách. „V jižní části Chomutovska se nacházejí radary, jejichž provoz by mohl být větrnými elektrárnami rušen. Stoprocentní funkčnost radaru lze obvykle zaručit pouze v případě, je-li kolem něj chráněná zóna minimálně 30 kilometrů,“ řekl ČTK.
Zájem uvést projekt do praxe trvá, snahou je najít ve spolupráci s armádou řešení, řekl generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje Josef Sedlák. „Výsledek jednání s armádou nelze předjímat, například v Německu či Velké Británii se ale podařilo najít způsob, jak fungování radarů a větrníků v jedné oblasti sladit,“ uvedl Sedlák. Lokalita je podle něj z hlediska větrných podmínek vhodná a i lidé v okolí Nechranické přehrady jsou projektu ČEZ nakloněni.
