Kliknutím zvětšíteJak probíhá nemoc u mladších ročníků?
Nejmladším nakaženým byl tříletý chlapec, u kterého se infekce zjistila při preventivním vyšetření – neměl žádné příznaky onemocnění. Několika nejstarším pacientům bylo 85 let. Potvrdili jsme, že u dětí probíhá infekce velmi lehce či dokonce bezpříznakově. Také většina dospělých se s koronavirem vypořádala dobře a v domácí izolaci, s léky proti teplotě a kašli. Je známé, že závažný může být průběh u seniorů, zvláště pokud mají řadu další interních chorob. Ale i ve středním věku jsou rizikovými faktory vysoký krevní tlak a cukrovka, nebezpečný je virus pro obézní osoby s velkou nadváhou. Kuřáci stonali stejně často jako nekuřáci a průběh onemocnění se u nich nijak nelišil.
U kolika pacientů měla nemoc závažný průběh?
Na jednotku intenzivní péče jsme museli umístit 70 pacientů, polovina z nich potřebovala napojení na ventilátor. V Ústeckém kraji zemřelo v souvislosti s covid-19 dosud 20 osob. Záměrně říkám „v souvislosti“, protože významná část zemřelých byla ve vysokém věku a s mnoha závažnými interními chorobami a virus neměl na jejich úmrtí zásadní podíl. Současně ale vidíme na příkladu litoměřického Domova seniorů U trati, že i lidé ve vysokém věku mohou přestát nákazu koronavirem dobře – ze 49 infikovaných seniorů potřebovala nemocniční péči jenom pětina, ostatní měli příznaky mírná či dokonce žádné.
Je nemocnice dostatečně vybavena a připravena na léčbu koronaviru?
Výhodou České republiky v době pandemie je určitě dostatečná lůžková kapacita v nemocnicích. O nízkém počtu zemřelých rozhodla rychlá a razantní opatření vlády na počátku epidemie, ale také dostatek intenzivních lůžek s ventilátory a síť infekčních oddělení rozmístěných po celé republice. Ředitelé některých nemocnic se v minulosti snažili infekční lůžka zrušit a nahradit je lukrativnějšími obory. Díky prozíravosti vedení Ústeckého kraje máme v Masarykově nemocnici moderní infekční pavilon se 75 lůžky (15 z nich tvoří jednotka intenzivní péče), který je vybaven špičkovou zdravotní technikou včetně rentgenů, ultrazvuků, ventilátorů, dialyzačních přístrojů, analyzátorů a nově zrekonstruovaného operačního sálu. Myslím si, že obdobné pracoviště byste po republice hledali jen těžko.
Které jiné epidemie zatížily v minulosti vaše oddělení?
Užitečnost infekčního oddělení jsme v minulosti prokázali už opakovaně – například při epidemiích úplavice, spalniček či hepatitidy A. Ale i v dobách mimo epidemie poskytujeme péči každý rok zhruba 2500 pacientům z celého Ústeckého kraje, mnozí jsou hodně nemocní a mají závažné infekce vyvolané často mikroby velmi odolnými k antibiotikům. Vždy ale dodávám, že nejde jenom o budovy a přístroje. Největší naší devizou je tým zdravotníků – vzdělaných a zkušených lékařů, zdravotních sester a sanitářů, kteří jsou schopni starat se o nemocné s nebezpečnou infekcí a ochotní podstoupit všechna rizika s tím spojená. A za to jim patří velký dík.
Podávali jste už pacientům krevní plazmu v souvislosti s Covid-19?
Po celém světě se zkouší různé léky proti covid-19. Některé jsme už v minulosti používali u jiných diagnóz, třeba proti malárii či HIV/AIDS, jiné jsou zcela nové. Klinické studie nejsou většinou ještě ukončené, a proto k této léčbě přistupujeme opatrně. Přesto věřím, že budeme mít v krátké době k běžnému použití účinné léky – remdesivir je z nich nejvíce nadějný. Rekonvalescentní plazma od dárců, kteří prodělali nějakou infekci a vytvořili si protilátky, se používá i u jiných infekčních onemocnění. Proto jsme se touto cestou vydali i v případě koronaviru. Vytipovali jsme vhodné dárce a transfuzní oddělení nám už první dávky takové plazmy připravilo, zatím čeká na vhodného příjemce.
Jak vidíte vývoj vhodné vakcíny?
Celý svět se pustil do výzkumu vakcín proti SARS-CoV-2, doufejme, že budou vědci úspěšní. Nejde zde jenom o účinnost, ale očkovací látka musí být zejména velmi bezpečná, protože se podává zdravým osobám jako prevence. Na druhou stranu je otázkou, jestli se lidé v případě dostupnosti vakcíny nakonec nechají očkovat. Zažili jsme to v případě mexické chřipky, která také budila zpočátku velké obavy a strach, protože umírali i mladí lidé včetně těhotných žen, ale očkovat se nechalo mizivé množství lidí a vakcína se nakonec vyhazovala. Určitě by bylo velmi užitečné, aby se lidé nechali očkovat již letos na podzim proti „obyčejné“ chřipce. Pokud by došlo v zimě ke druhé koronavirové vlně, lidé očkovaní proti chřipce budou mít výhodu. Doufejme ale, že epidemie brzy odezní a naše společnost se vrátí k normálnímu životu. Nebuďme vystrašení, nepodléhejme zbytečným obavám. Naprostá většina nakažených stonala lehce a uzdravila se bez jakýchkoliv následků. Spíše se zamysleme, zda nemůžeme udělat něco pro své zdraví – třeba zhubnout, změnit životosprávu, omezit kouření, více se hýbat, chodit na preventivní prohlídky. Tím zachráníme mnohem více životů.
4
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
