Skupina ústeckých školáků zamířila v doprovodu policistů z prevence kriminality do věznice v Bělušicích na rozhraní Mostecka a Lounska.

Ve věznici na ně čekala nejen beseda s šestatřicetiletým vězněm z Ústecka, který si v Bělušicích odpykává téměř čtyřletý trest za krádeže, ale i ukázky práce vězeňské stráže a tamních psovodů.

Jak žije ve vězení?

Děti se uvězněného bývalého narkomana ptaly nejen na otázky týkající se drogové problematiky, ale zajímaly se také o dění v samotné věznici. Úsměv na retch jim zamrzl, když vězeň, který si nepřál zveřejnit své jméno ani být fotografován, vyprávěl o životě za mřížemi. O každodenní šikaně, znásilňování vězňů mezi sebou i strádání.

„Nejvíce nám tady schází svoboda. Mám to štěstí, že tu i pracuji, a tak se i dvakrát do měsíce dostanu na povolenku domů do Ústí za rodinou nebo jen tak na projížďku na kole. Se spoluvězněm jsme byli například v chomutovském zooparku,“ vzpomínal vězeň, který kvůli krádežím sedí už počtvrté.

Kradl hlavně kvůli drogám

Výkon trestu osdouzenému končí za pár měsíců a jak sám dětem přiznal, nejvíce si bude vážit právě té svobody. „Kradl jsem hlavně kvůli drogám. Abych na ně měl. Teď jsem čistej a chtěl bych se z drog úplně vymanit i venku. Nepodceňujte toto nebezpečí. Nechtějte dopadnout jako já. Život ve věznici není nic lehkého,“ apeloval vězeň na školáky.

Děti si poté, díky vězeňské stráži, mohly na vlastní kůži vyzkoušet pouta nebo služební zbraně. Žákyně Markéta Trulíková se nechala vězeňskou službou spoutat do takzvaného medvěda, kdy je pachatel spoután nejen na rukách, ale i na nohách.