Call centrum fungovalo ve Vinařicích už dříve, dobrou zkušenost s ním měl bývalý vinařický vězeň Petr Pavlas, který se po propuštění vypracoval na vedoucího týmu v call centru v Lounech. „Jako odsouzený jsem do Vinařic nastoupil v roce 2010 a pracoval jsem tu tři roky, což pro mě byla úplně nová zkušenost. Myslím si, že jinak bych si potom práci na svobodě asi nenašel. Deset let jsem fetoval a to vás nějaké sociální a zdravotní věci vůbec nezajímají," řekl Petr Pavlas. „Když nepracujete, neutíká vám trest, na barákách není co dělat, lidi se tam válej, je to tam hnusný. Tady si navíc přijdou na peníze," doplnil.

Vězni vybraní pro práci v call centru totiž získají nejen pracovní smlouvu s věznicí, ale po propuštění také doprovod na jednání s úřady a pro řešení dluhů, vztahů i bydlení.

Praxe se hodí

Praxe operátora nabytá ve vězení je platná i na svobodě, firma navíc osvědčeným spolupracovníkům nabídne zaměstnání i po výkonu trestu. Stát každoročně vydá na správu vězeňství devět miliard korun, náklady na jednoho vězně se měsíčně pohybují v řádu několika desítek tisíc. Odsouzení, kteří pracují, splácí své dluhy, hradí pobyt ve věznici a mohou podporovat své rodiny.

Pracovníci call centra dostanou odměnu, kterou stanoví příslušná vyhláška, tedy 4500 korun měsíčně.

Tereza Palečková