Přehrada bude součástí opatření v boji proti suchu, které v minulých dnech schválila vláda. Souhlasila se zahájením přípravných prací, v první fázi si vyžádají půl miliardy korun. Informoval o tom premiér Andrej Babiš na konferenci Ochrana vody v přírodě, kterou v minulých dnech pořádali zemědělští odboráři spolu s Agrární komorou ČR.

Přehrada u Kryr je součástí projektu obnovy vodních toků v povodí Rakovnického a Kolešovického potoka. Vodu pro ně má zajistit spolu s novými menšími přehradami u Senomat a Šanova na Rakovnicku. Spojit je má nový přivaděč. Výstavba tří přehrad včetně přivaděčů mezi kryrskou nádrží a Rakovnickým a Kolešovickým potokem vyjde na tři miliardy korun.

Ve hře je také varianta, že se přehrada u Kryr bude plnit vodou z řeky Ohře. Zvažuje se totiž navíc výstavba nového přivaděče z Nechranické přehrady. „Přívod vody je nutný, jinak by se přehrada u Kryr naplňovala až devět let,“ sdělil Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství.

Nádrže Senomaty a Šanov zatopí 26 a 22 hektarů, fungovat by měly od roku 2025. „Budou to spíše nádržky, které budou dotovat průtok v Rakovnickém potoce. V létě se budou pravidelně vyprazdňovat,“ vysvětlil Pavel Punčochář.

Se stavbou větší přehrady u Kryr se počítá později, v letech 2034 až 2039.

Povodí Ohře si k nové přehradě mezi Mukoděly a Kryry nechalo už dřív zpracovat studii proveditelnosti, která ukázala, že je její výstavba realizovatelná. „Hlavními účely přehrady by bylo nadlepšování průtoku v Blšance a zvýšení ochrany území pod vodním dílem před povodněmi,“ sdělil Martin Cidlinský, vedoucí Odboru technickoprovozní činnosti Povodí Ohře. „Zvýšení ochrany před povodněmi by bylo účelné zejména pro město Kryry, určitý efekt by ale nádrž měla i pro další obce níže na toku Blšanky,“ dodal.

Město je rádo

Městečko Kryry, u kterého by přehrada měla vzniknout, s ní nemá problém. „Určitě bychom přehradu, která by zvýšila protipovodňovou ochranu Kryr, uvítali,“ uvedl starosta Miroslav Brda. Zatím poslední velká voda přišla v červnu roku 2013, kdy se Blšanka rozvodnila po přívalových deštích. Voda zaplavila mnoho domů, nejvíc postižené byly právě Kryry.

Tak se tehdy v Kryrech a Lubenci uklízelo: 

Přehradu u Kryr by uvítali také zemědělci. Závlahy, které v regionu jsou, totiž nemají potřebné zdroje vody. Blšanka patří pravidelně mezi první toky, na kterých v suchých létech úřady vyhlašují zákazy odběrů vody, aby byl zachován alespoň minimální průtok. Párkrát říčka úplně vyschla.

Údolní niva Blšanky se hojně využívá pro pěstování chmele. „Zhruba čtvrtina českých chmelnic má sice závlahy, zdroje vody ale chybí,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele Luboš Hejda.